Nezaměstnanost - Seminární práce

Graf: Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti jako důsledek nepružných mezd

Jaké příčiny mohou vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost? Na grafu je patrné, že příčinou je vyšší reálná mzdová sazba, než odpovídá úrovni rovnovážné reálné mzdové sazby ( v tomto případě by se utvořila rovnováha trhu práce v bodě E; platilo by, že ti, kteří nepracují, nejsou ochotní pracovat při rovnovážné mzdové sazbě). Na skutečnost, že reálné mzdové sazby reagují opožděně a spíše v dlouhém období, upozorňovali již na počátku 20. století i někteří neoklasičtí ekonomové.Důsledná interpretace je však spojena až s osobností Keynese, který svůj přístup propracoval zejména pod vlivem hospodářské krize let 1929 až 1933. V pojetí nezaměstnanosti a příčin jejího vzniku zdůrazňoval proti neoklasické ekonomii, že:

• nominální mzdové sazby jsou velmi nepružné,

• zaměstnanost je závislá především na úrovni poptávky v ekonomice,

• nedobrovolná nezaměstnanost může v ekonomice existovat dlouho, déle než si neoklasikové připouštěli.

V keynesiánské ekonomii se postupně propracovávala argumentace, proč jsou nominální mzdové sazby nepružné. Jejich vývoj ovlivňuje zejména to, že:

• jsou ve firmách stanovovány zpravidla administrativně na základě schválených platových stupnic, a pokud se v čase mění, pak srovnatelně u všech skupin;

• jsou stanovovány na základě vyjednávání dlouhodobými dohodami mezi zaměstnavateli a odbory. Právě dohody s odbory téměř vylučují možnost poklesu nominálních mezd;

• za významnou okolnost trhu práce považují mnozí ekonomové skutečnost, že vyjednávání firem o mzdách se uskutečňuje mezi zaměstnavateli a zaměstnanci (insidery), nikoliv s nezaměstnanými (outsidery). Nezaměstnaní, hledající pracovní uplatnění, nemají vliv na stanovení mzdové sazby ani v případě vyšší úrovně nezaměstnanosti;

• v nové keynesiánské ekonomii se uplatňuje i tzv. teorie efektivních mezd, zdůrazňující, že pokud firmy platí svým zaměstnancům vyšší mzdy, než by odpovídalo rovnovážné mzdové sazbě na trhu, dostávají zaměstnanci podnět k vyššímu pracovnímu snažení. To v konečném důsledku vede k vyšší ziskovosti firem. Pokud pracovní nasazení neodpovídá vyššímu ocenění, je zaměstnanec propuštěn.

O nedokonalostech trhu projevujících se na trh práce hovořila řada ekonomů již v 19. století. V 70. letech upozorňoval John Elliot Cairnes na segmentaci trhu práce, jejímž důsledkem je existence vzájemně si nekonkurujících skupin (lékař a skladník si na trhu práce nekonkurují). Ale již A. Smith poukazoval na práce různé složitosti, čímž je vzájemná zastupitelnost omezená. Trh práce byl průkazně nedokonalý dávno před tím, než se ekonomická teorie věnovala pozornost problematice nedokonalosti. Reálný trh práce je výrazně ovlivněn tím, že mzda je specifickou cenou, která plní významnou reprodukční funkci člověka, domácnosti, i z pohledu společenského. Z těchto důvodů je silně omezen možný pohyb mzdové sazby směrem dolů, mzda nemá tendenci oscilovat, naopak prostřednictvím smluv je vyvíjen silný tlak minimálně na uchování výše reálných mezd.