Filozofie období baroka - Descartes

FILOZOFIE OBDOBÍ BAROKA

1. Předpoklady filozofie a filozofování

• filozofie v 17. století se na evropské pevnině vyznačuje relativní jednotností a plynulostí vývoje, v této době se doopravdy osamostatňuje z područí teologie (podobná východiska, filozofie si jde vlastní cestou)

• podle důrazu na metodu hovoříme o evropském racionalismu (kontinentální) a anglickém empirismu (ostrovní) (empirie – zkušenost; učení se základním a jediným zdrojem lidského poznání – zkušeností, kterou nám zprostředkují vnější a vnitřní smysly – F. Bacon – učím se → na základě učení zkušenost → ze zkušenosti zákony)

• ideálem veškerého poznání se stává matematika ⇒ proč není možné založit obdobným systémem neotřesitelných důkazů veškeré vědění, hlavně filozofii

• významní filozofové jsou většinou sami vynikajícími matematiky (Descartes, Leibniz, Pascal – ne vše ve svém životě můžeme nějak spočítat nebo dát do vzorců) ⇒ snaha o přehledné uspořádání, harmonickou stavbu a vyváženost všech částí celku

• vrcholem tohoto období jsou 3 filozofické systémy: Descartes, Leibniz, Spinosa

2. Politická situace v 17. století

• měšťanstvo se vyděluje z feudální hierarchie a mění se v samostatnou třídu – buržoazii (šlechta oslabení, měšťanstvo nositelem kapitalistického způsobu výroby, vzdělanější → buržoazie)

• Nizozemská buržoazní revoluce v 16. století zahájila bojem proti nadvládě španělských Habsburků a katolické církve epochu vítězných buržoazních revolucí v Evropě

• Anglická buržoazní revoluce v 17. století upevnila kapitalistické vztahy a nastolila buržoazní státní zřízení.

• Evropa 17. století je v zajetí třicetileté války (navenek výhradně náboženský konflikt protestantského a katolického tábora vyznačuje hledání nové rovnováhy společenských sil, soupeření starých a nových společenských, politických a ekonomických zájmů)

RENÉ DESCARTES (1596–1650)

• latinsky Renatus Cartesius ⇒ karteziánství, což je souborný název pro myšlenkový směr inspirovaný Descartem

• Francie jeho doby prodělává konec náboženských válek, upevnění absolutismu (kardinálové Richelieu, Mazarin), počátky mocenského vzestupu (jedna z vedoucích mocností závěru třicetileté války), jeho život probíhá na předělu dvou epoch

1) Život

• narozen 1596 ve staré francouzské šlechtické rodině (x vychovávali ho prarodiče)

• studuje v jezuitské koleji

• střídají se u něj období života v ústraní (Holandsko, Paříž) s obdobím nestálého života

• vyučoval na univerzitě a byl velmi uznávaný už za svého života → ke konci života přijímá pozvání švédské královny Kristiny (chtěla, aby přeorganizoval švédské školství, ale i osobní učitel → velmi vytížen), záhy umírá na zápal plic v roce 1650

2) Základní myšlenky jeho filozofie

a) Cogito, ergo sum