Immanuel Kant

Immanuel Kant (1724 -1804)

• Studoval na univerzitě v Královci, stal se profesorem,

později rektorem univerzity.

• Vyučoval metafyziku, logiku, fyziku, geografii, právo,

antropologii, etiku.

• Okolí města Královec nikdy neopustil.

• „Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“

• Období předkritické: Kant – Laplaceova teorie vzniku vesmíru (přírodní vědy)

• Období kritické: Kritika čistého rozumu (gnoseologie)

Kritika praktického rozumu (etika)

Kritika soudnosti (estetika)

• Období pokritické: právní nauka, teorie mravů

• Gnoseologie
  Zkoumá možnosti systematického poznání člověka, poznávací schopnosti:

• 1. smyslovost – na základě empirie – vzniká a posteriori (dodatečně)

• 2. rozvažování – na základě rozumu – vzniká a priori (předem)

• Transcendentální filozofie – rozum je objektem zkoumání Transcendentální estetika - řeší schopnosti smyslového poznávání
  Transcendentální logika – řeší schopnosti poznávání rozumem
  - transcendentální analytika
  - transcendentální dialektika

Transcendentální estetika

• Smysly poskytují člověku názory (představy), které lze vnímat pouze

v případě existence neempirických forem poznání (prostor, čas)

• Skutečnost je rozdělena na dvě části:
  1. Svět jevů (fenoménů) -je výsledkem smyslové zkušenosti člověka (ve formách prostoru a času) – pro člověka poznatelný

2. Svět věcí o sobě - (podstata světa jevů) – existuje mimo formy prostoru a času, nelze jej proto vnímat ani poznat.

• Poznání je omezeno pouze na Svět jevů. Svět věcí o sobě poznat nelze.

• Agnosticismus

Transcendentální logika

1. Transcendentální analytika

Kantův „koperníkovský obrat“

Poznání se doposud vyvozovalo z předmětu. Je však

důležité vycházet z poznávacích předpokladů člověka.

(Člověk je zákonodárcem přírody, předměty se proto

musí řídit poznáním člověka.)

1. Transcendentální dialektika – poznání na základě

apriorních forem, zcela nezávislé na zkušenosti –

ideje rozumu: 1. psychologická (duše)

2. kosmologická (svět)

3. teologická (Bůh)

Tyto ideje jsou transcendentní – přesahující zkušenost

Metafyzické ideje (existence Boha) nelze dokázat ani vyvrátit.

Leží za hranicemi zkušenostního světa, který je poznatelný rozumem.

Etika

Řeší podíl rozumu na principech mravního jednání lidí.

Vůle člověka má 2 stupně: 1. nižší – smyslová žádost

2. vyšší – praktický rozum

Kategorický imperativ: „Jednej podle zásady, o které bys

chtěl, aby se stala obecným zákonem.“

Praktický imperativ: „Jednej tak, aby lidství v tobě bylo

účelem, nikoli prostředkem.“

Význam pro další vývoj filozofie

• Ovlivnil romantismus, idealismus, pozitivismus, materialismus.

• Inspiroval fenomenologii.

• Novokantovství – konec 19. a počátek 20. století