Filozofie období baroka - Descartes

„...a ježto je stejně protismyslné, aby dokonalejší bylo následkem méně dokonalého a závislé na něm, jako je nemyslitelné, že z ničeho pochází něco, nemohl jsem ji vyvodit také ze sebe sama; takže zbývalo jen to, že byla do mne vložena bytostí, jež byla opravdu dokonalejší než já a jež měla dokonce v sobě všechny dokonalosti, o nichž jsem mohl mít jisté ponětí, to jest, abych se vyjádřil jedním slovem, jež bylo Bůh...“

- je nesmyslné, aby něco nedokonalého (člověk) vymyslelo/stvořilo něco dokonalého (Boha)

„...neboť například jsem viděl, že předpokládám-li trojúhelník, musí se jeho tři úhly rovnat dvěma pravým, avšak přesto neviděl jsem nic, co by mne přesvědčilo, že existuje ve světě nějaký trojúhelník; a tak vraceje se ke zkoumání ideje, již jsem měl o dokonalé bytosti, shledal jsem, že je její existence v ní zahrnuta, jako je zahrnuto v ideji trojúhelníka, že jeho tři úhly se rovnají dvěma pravým, že Bůh je onou dokonalou bytostí, jež jest čili existuje, jako může být jistý jakýkoli geometrický důkaz…“

- s Bohem je to jako s trojúhelníkem, na základě lidské dohody s ním umíme počítat x v přírodě není nic, co by připomínalo trojúhelník → nic, co by odpovídalo lidským výpočtům => stejně jako nikdo nikdy neviděl v přírodě trojúhelník, nikdo nikdy neviděl Boha

• logika a Bůh jsou v hlubokém podstatném vztahu; Bůh se pak stává vlastním klíčem ke světu

• duch nemá původně svět, nýbrž „ideje“, teprve pravdivost Boží otvírá jistotu světa, který nám „ideje“ představují

• Descartes pojem Boha, přejatý ze scholastiky, v mnoha bodech podstatně obměnil, nesmí nás mást o smyslu Descartovy Metafyziky; je zde použito scholastických pojmů k tomu, aby scholastika byla nadobro překonána, aby byl založen fyzikální systém

• Bůh, chtěl-li vytvořit spravedlivý svět, musel dát člověku svobodu a tato svoboda je pramenem zla (Bůh aby stvořil svět, musel dát člověku svobodu volby x člověk je nedokonalý, může volit špatně → příčina zla ve světě

- Bůh je klíčem k pochopení světa

3) Hodnocení Descarta

• je považován za otce moderní filozofie (dal jí vědeckou podobu)

• Descartův dualismus přináší celou řadu obtíží:

• na jedné straně je hmotný svět, který je dokázaný oklikou přes boha

• na druhé straně subjekt ⇒ dvě substance – vědomí a rozprostraněnost, které nemají nic společného; tento rozpolcený svět je problémem dneška ve filozofii i vědě

• na Descarta působí Platón (idea Boha sídlícího mimo tento svět), Augustin (zlo)

• Descartův vliv můžeme vidět u okkasionalistů, jansenistů, francouzských materialistů a osvícenců, u Bergsona a Husserla

okkasionalisté: příměr ke dvěma hodinám: existují dvoje hodiny a mají jistý čas – někdo je musí ovlivňovat, aby ukazovaly čas → strojník (Bůh) při příležitostech (okkasio) neustále běhá a nastavuje, aby byl na hodinách stále správný čas