Jan Patočka

Jan Patočka (1907-1977)

Jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století

Témata: fenomenologie, filozofie dějin, filozofické dílo
J.A. Komenského, T.G. Masaryka, E. Husserla, česká kultura

Výrazně ovlivnil české myšlení, mezi jeho žáky patří např.
V. Bělohradský, L.Hejdánek, M. Petříček, J. Sokol

Narozen v Turnově, otec klasický filolog

1921-1931 studium filologie, romanistiky a filozofie na UK (učitelé J.B. Kozák, E. Rádl)

1928-1929 – stipendijní pobyt na Sorbonně, setkání s E. Husserlem

1932-1933 – studium fenomenologie ve Freiburgu (přednášky M. Heideggera a E. Husserla)

1934 – podílí se na založení Pražského filozofického kroužku, náplní jeho činnosti je také fenomenologie

Do Prahy pozván E. Husserl (série přednášek)

Po Husserlově smrti (1938) se PFK podílí na záchraně Husserlovy pozůstalosti před nacisty

1928 – časopisy Listy a Česká mysl (od 1937 redaktorem)

1936 – habilitační práce
Přirozený svět jako filozofický problém
- řeší problém přirozeného světa, snaží se navrhnout nové východisko z krize moderního člověka, vychází z Husserlovy fenomenologické metody, v pozdější fázi z M. Heideggera

Problém přirozeného světa

moderní přírodověda ve snaze o absolutní objektivizaci staví člověka do role objektu
- lidský život je degradován ztrátou subjektivních vlastností, názorů a citů

vzniká dvojí svět – vědecký (věda předkládá oficiální poznatky o světě) a tzv. přirozený (naše zkušenost)- tato nejednotnost zdrojem krize

metodou nápravy je podle Patočky návrat
k podstatě, sjednocení obou světů – věda při výkladu světa nesmí ztrácet lidskost

lidský život chápe jako pohyb, hovoří o třech
základních momentech pohybu existence:
1) zakotvení ve světě (vymezení se vůči okolí)
2) sebezbavení prodloužením (praxe, obstarávání)
3) sebenalezení (“péče o duši”, odpovědnost za život)

1939-1944 působí jako středoškolský profesor (vysoké školy uzavřeny)

1944-1945 totální nasezení při stavbě tunelů

vydává tři studie v Kulturním měsíčníku, zaměřuje se na české kulturní dějiny, evropskou vzdělanost a dílo K. H. Máchy – snaha spolu s Václavem Černým o kulturní opozici proti nacismu

1945-1949 působí na UK v Praze a na padagogické fakultě v Brně, vede přednášky
o dějinách filozofie, antické filozofii (Sokrates, Platon, Aristoteles) a fenomenologii, propuštěn
z politických důvodů

50. léta - Ústav T.G.Masaryka, po jeho uzavření Výzkumný ústav pedagogický (komeniologická studia)

60. léta – Filozofický ústav Akademie věd – návrat k fenomenologii, otázka přirozeného světa

věnuje se překladům Hegelova díla – zván na přednáškové pobyty do Německa a Francie

Dílo:
Úvod do Husserlovy fenomenologie
K prehistorii vědy o pohybu:svět, země, nebe a pohyb (nauka o životních pohybech člověka)

1968 - návrat na filozofickou fakultu UK
1972 - z politických důvodů penzionován

1970 – Přirozený svět jako filozofický problém (rozšířené vydání)
70. léta:

Patočkovo dílo vychází v exilu a samizdatu:
Platon a Evropa , Vznik a konec Evropy (cykly přednášek)
Kacířské eseje o filozofii dějin

vede tzv. bytové semináře

spoluzakladatel Charty 77, spolu s V. Havlem
a J. Hájkem prvním jejím mluvčím

umírá na mozkovou mrtvici po jedenáctihodinovém výslechu státní bezpečností

jeho pohřeb významnou událostí protikomunistického odporu

Etika:

vychází z Platonovy filozofie – péče o duši:

člověk dostal šanci dát svému životu smysl –
- život jako zápolení o pravdivost vlastního bytí (život v pravdě, spravedlnost, hledání vyšších hodnot)

Představitelé současné filozofie:

Václav Černý (1905- 1987)
- literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof, zabýval se existencionalismem, českou i francouzskou literaturou, je autorem studie o české národní povaze

Milan Machovec (1925-2003)
- v 60. letech inicioval dialog mezi marxisty a křesťany (Ježíš pro moderního člověka), signatář Charty 77, od 80. let ekologická témata

Karel Kosík (1926-2003) – filozof, historik a sociolog, zabýval se historií českého myšlení, rozpracoval dialektickou metodu moderního marxismu (Dialektika konkrétního)

Ladislav Hejdánek (1927) – žák J. Patočky, mluvčí Charty 77, zabývá se dějinami českého myšlení a filozofií náboženství

Zbyněk Fišer (1930-2007)- originální, ale kontroverzní filozof, zabýval se ontologií i orientální filozofií, pod pseudonymem Egon Bondy jeden představitelů českého literárního “undergroundu”

Erazim Kohák (1933) filozof a publicista, zabývá se etikou a ekologickými tématy, v letech 1948-1989 žil v exilu

Jan Sokol (1936)- zabývá se filozofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí
Václav Bělohradský (1944) filozof a sociolog, představitel postmoderní filozofie
Miroslav Petříček (1951)- žák J. Patočky, zabývá se filozofií umění a současnou postmoderní francouzskou filozofií

Jaroslav Peregrin (1957)-logik a filozof, propagátor analytické filozofie a filozofie jazyka