16. Osobnost a její skladba

16. Osobnost a její skladba

Temperament; schopnosti; inteligence; charakter; potřeby; zájmy; stresové situace a psychohygiena

Osobnost

= Souhrn biologických, psychických a sociálních znaků člověka. Zahrnuje psychické vlastnosti, procesy a stavy, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka.

• Na vývoj osobnosti mají vliv determinanty:

• Vnitřní (biologické) = vrozené uspořádání lidského organismu

• Vnější (psychosociální) = vliv prostředí a výchovy

Sigmund Freud

• Osobnost je uzavřeným systémem, který je složen ze tří propojených subsystémů, které se řídí protikladnými principy => subsystémy jsou v neustálém rozporu

• Id (ono) = střed nevědomí – instinktů, pudů a sexuality, řídí se uspokojováním svých potřeb bez ohledu na druhé lidi

• Ego (já) = centrum vědomí, harmonizuje konflikty mezi pudy a morálkou (mezi Id a Superegem), převádí požadavky Id do reality a určuje vhodnost jejich uplatnění

• Superego (nadjá) = svědomí – výsledek výchovy a morálního nátlaku

Carl Gustav Jung

• Osobnost složena z:

• Vědomí

• Ega – já, vědomá mysl, odpovědná za identitu jedince a jeho chování

• Nevědomí – rozlišujeme na osobní a kolektivní, pro ego nepřístupné, objevuje se ve snech nebo umění

Alfred Adler

• Charakterizuje osobnost podle životních cílů, které mají vliv na jeho chování a prožívání

• Pocit méněcennosti – ovlivňuje vývoj, plyne z určitého nedostatky

• Životní styl – začlenění se do společnosti, konečný cíl

Schopnosti

= vlastnosti, které jsou obecným předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti

• Nejsou vrozené – vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-fyzických dispozic

• Vlohy – tyto dispozice

• Obecné (obecná inteligence) a Specifické (hudební, herecké, matematické…)

Úrovně schopností:

• Nadání – souhrn schopností určitého druhu, umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti

• Talent – vysoce rozvinuté nadání, umožňuje vynikající výkony ve svém oboru

• Genialita – mimořádně rozvinutý talent, člověk je schopen vrcholných děl

Dělení schopností podle typů činností:

• Smyslové – podle smyslů (zrakové, sluchové…), např. rozlišování barev, rychlý postřeh

• Psychomotorické – pohybová rychlost, koordinace pohybů

• Umělecké – spojení smyslových a psychomotorických, např. hudební, výtvarné

• Intelektuální – schopnost orientovat se v nových situacích a řešit problémy

Inteligence

= schopnost jedince učit se ze zkušenosti, přizpůsobovat se okolí, řešit problémy atd.

• Rozvoj inteligence závisí na dědičnosti a vlivu vnějšího prostředí (výchova, vzdělání)

Komplexní schopnost, v níž se uplatňují různí činitelé:

• Dobrá orientace a myšlení (soudnost, přesné vyjadřování)

• Přesné vnímání a paměť (pohotové vybavování si informací)

• Schopnost koncentrace