Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ESVO

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16,58 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Základní charakteristika ESVOVznik ESVOHistorie organizaceČlenské státy, jejich charakteristika a vztah k EU Vznik ESVO Marshallův plán – plán na ekonomickou obnovu Evropy ve výši cca 13 mld. USD během let 1947-1951; přijali ho: Francie, Itálie, Velká Británie, Belgie, Finsko, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Irsko, Island, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko a TureckoOEEC je Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci. Mezinárodní vládní organizace založená v roce 1948 na základě Marshallova plánu jako první společná ekonomická organizace zemí západní Evropy po 2. světové válce. V roce 1961 byla nahrazena OECD. Členské státy ESVO Zakládající státy:Dánsko(do 1973), Norsko, Portugalsko(do 1986), Rakousko(do 1995), Švédsko(do 1995), Švýcarsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska(do 1973) Současní členové: Island(od 1970), Lichtenštejnsko(od 1991), Norsko, Švýcarsko + Finsko (od roku 1961 přidružený člen, plné členství od roku 1986 – do roku 1995) Norsko Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje rybolov, těžba dřeva, těžba ropy a zemního plynu, a dalších nerostných surovin. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99 % vyrábí v hydroelektrárnách. Vztah k EU Norsko, které dohodu o Schengenském prostoru podepsalo v roce 1996 a v platnosti je od roku 2001, je s činností EU propojeno na mnoha úrovních; ječlenem Schengenského prostoru, spolupracuje v oblastiSpolečné zahraniční a bezpečnostní politiky na základě Článku 21 Smlouvy o Evropské Unii (zapojení Norska do Společné bezpečnostní a obranné politiky). V oblasti vnitřní bezpečnosti Norsko participuje na činnosti Europol, Eurojust i Frontex, rovněž je zapojenu do programu Interreg, který je specializován na mezistátní a meziregionální spolupráci.Norský zahraniční obchod je na členských státech EU závislý zhruba ze 70 %.Na druhé straněEvropa je primárním odběratelem norské ropy a zemního plynu. Norsko již 3x žádalo o vstup do ES/EU. Se vstupem do EU nesouhlasí především obyvatelé severu Norska, jelikož se obyvatelé obávají o svůj zdroj obživy – rybolov a zemědělství. Pro případné budoucí přijetí Norska do EU je oblast rybolovu a zemědělství primární pro tuto zemi. Island Vztah k EU Island požádal o členství v EU v roce 2009. Jednání o vstupu Islandu do EU začala o rok později. Přístupový proces provází složitá jednání především v oblastech rybolovu, zemědělství, hospodářské a měnové politiky, daní a regionální politiky. Později od vstupu ustopilo Island je již plně integrován doEvropského hospodářského prostoru, díky členství v ESVO jde78 % islandského exportu do zemí EU.Import ze zemí EU tvoří celkově 52 % z celkového islandského importu, což činí EUnejvětším obchodním partnerem Islandu. Švýcarsko Vztah k EU Švýcarsko preferuje prohlubování spolupráce s EU zejména na základěbilaterálních dohod. V současné době existuje mezi Švýcarskem a EU komplexní síť přibližně 180 smluv. Po odmítnutí spolupráce s EU v švýcarském referendu vznikl v roce 1999 balíček smluv, který obsahuje volný pohyb osob, snižuje technické obchodní bariéry a umožňuje rozvoj obchodu. Navazující sada smluv pak byla podepsána v roce 2004, zabývající se zejména úpravou podílu Švýcarských finančních příspěvků pro ekonomickou a sociální kohezi v rámci EU. Evropská unie je stabilně největším obchodním partnerem Švýcarska, obchod s EU představuje okolo 70 % švýcarského obchodu. Pro EU je Švýcarsko 4. nejdůležitější obchodní partner.

Témata, do kterých materiál patří