20. Etika a její aplikace (hotovo)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
20. ETIKA
Teorie morálky = odvozená od slova mrav
Představy sdílené v určité společnosti
Dobro, o němž panuje všeobecná pravda
Teorie etiky
-
Dobro samo o sobě
-
Není přesně dáno
Vyvinula se v rámci řeckého myšlení
Otázka dobra a zla ve smyslu morálním (svědomí)
Dobro, svoboda, svobodná vůle, právo
Hodnoty = ideální cíle lidského chování – individuální
Lež
Teorie o společenské smlouvě
Jak a proč vznikly státy, jak by měly být uspořádány
Uspořádání vztahů: explicitní, implicitní, hypotetická
3 základní teorie – Thomas Hobbes, John Locke, Jean-Jacques Rousseau
Přirozený stav = stav předtím, než se začala formovat společnost a společenské smlouvy
Thomas Hobbes
Přirozený stav = společnost ani dobro a zlo neexistuje
Vše je jen soukromý zájem
„Člověk člověku vlkem“
Dobrovolný absolutismus – lidé by neměli být svobodní, potřebují vládce (stát), který má monopol na násilí – morálka a náboženství jsou pouze nástrojem vlády
Myšlenka fašismu
John Locke
Otec základních lidských práv a svobod
Citován v ústavě USA
Všichni se rodí svobodní a s právem na život
Pouze Bůh může rozhodovat o lidském životě, ne panovník
Člověk je podle něho dobrý> člověk není naprogramovaný, aby byl zlý
Přirozený stav = vycházet spolu
Myšlenka demokracie
Jean – Jacques Rousseau
Víra v člověka
Přirozený stav = všichni bychom byli šťastni, nepotřebujeme vládce (vnutil se nám)
Myšlenka komunismu
morálka a její základní pojmy
Soubor představ sdílených v určité společnosti a době o tom, jaké chování a myšlení je dobré
Přirozená součást lidské společnosti
Heteronomní – morálka převzatá
Jedinec přijímá normy skrze vnější autority
Autonomní – vlastní morálka
Morální normy si jedinec stanovuje sám a jedná podle svého svědomí
Popsat lze v různých systémech, např.:
Náboženských
Vůle je předávána ústně z generace na generaci nebo prostřednictvím posvátných spisů
Filosofických,
Určité pojetí lidské přirozenosti (především z novověké etiky)
Obecné postavení člověka jako jedince ve světě a podmínek jeho života (např. existencialismus)
Je posuzována a hodnocena z hlediska morálních hodnot
Ideální cíle lidského jednání
Nejvyšší morální hodnota = dobro/spravedlnost
Hodnoty lze chápat pozitivně i negativně
Z morálních hodnot se pak odvozují morální normy
Pravidla jednání upravující mezilidské vztahy s ohledem na dobro (např. nepokradeš)
Morálních kategorie
Dobro a zlo – dobro je nejvyšší mravní ideál, zlo je jeho protikladem
Pravda – základní hodnota poznání (shoda tvrzení se skutečností)
Svědomí – vnitřní prožitek morálky
Ctnost – trvalá získaná dispozice jednat dobře
Štěstí – stav vnitřního klidu a spokojenosti s vlastním životem
Mravy dané společnosti nebo skupiny jsou ustálené vzorce chování ve vzájemných vztazích jejích členů