20. Etika a její aplikace (hotovo)

20. ETIKA

• Teorie morálky = odvozená od slova mrav

• Představy sdílené v určité společnosti

• Dobro, o němž panuje všeobecná pravda

• Teorie etiky

• Dobro samo o sobě

• Není přesně dáno

• Vyvinula se v rámci řeckého myšlení

• Otázka dobra a zla ve smyslu morálním (svědomí)

• Dobro, svoboda, svobodná vůle, právo

• Hodnoty = ideální cíle lidského chování – individuální

• Lež

Teorie o společenské smlouvě

• Jak a proč vznikly státy, jak by měly být uspořádány

• Uspořádání vztahů: explicitní, implicitní, hypotetická

• 3 základní teorie – Thomas Hobbes, John Locke, Jean-Jacques Rousseau

• Přirozený stav = stav předtím, než se začala formovat společnost a společenské smlouvy

Thomas Hobbes

• Přirozený stav = společnost ani dobro a zlo neexistuje

• Vše je jen soukromý zájem

• „Člověk člověku vlkem“

• Dobrovolný absolutismus – lidé by neměli být svobodní, potřebují vládce (stát), který má monopol na násilí – morálka a náboženství jsou pouze nástrojem vlády

• Myšlenka fašismu

John Locke

• Otec základních lidských práv a svobod

  • Citován v ústavě USA

• Všichni se rodí svobodní a s právem na život

• Pouze Bůh může rozhodovat o lidském životě, ne panovník

• Člověk je podle něho dobrý> člověk není naprogramovaný, aby byl zlý

• Přirozený stav = vycházet spolu

• Myšlenka demokracie

Jean – Jacques Rousseau

• Víra v člověka

• Přirozený stav = všichni bychom byli šťastni, nepotřebujeme vládce (vnutil se nám)

• Myšlenka komunismu

morálka a její základní pojmy

• Soubor představ sdílených v určité společnosti a době o tom, jaké chování a myšlení je dobré

• Přirozená součást lidské společnosti

• Heteronomní – morálka převzatá

  • Jedinec přijímá normy skrze vnější autority

• Autonomní – vlastní morálka

  • Morální normy si jedinec stanovuje sám a jedná podle svého svědomí

• Popsat lze v různých systémech, např.:

  • Náboženských

    • Vůle je předávána ústně z generace na generaci nebo prostřednictvím posvátných spisů

  • Filosofických,

    • Určité pojetí lidské přirozenosti (především z novověké etiky)

    • Obecné postavení člověka jako jedince ve světě a podmínek jeho života (např. existencialismus)

• Je posuzována a hodnocena z hlediska morálních hodnot

  • Ideální cíle lidského jednání

  • Nejvyšší morální hodnota = dobro/spravedlnost

  • Hodnoty lze chápat pozitivně i negativně

• Z morálních hodnot se pak odvozují morální normy

  • Pravidla jednání upravující mezilidské vztahy s ohledem na dobro (např. nepokradeš)

• Morálních kategorie

  • Dobro a zlo – dobro je nejvyšší mravní ideál, zlo je jeho protikladem

  • Pravda – základní hodnota poznání (shoda tvrzení se skutečností)

  • Svědomí – vnitřní prožitek morálky

  • Ctnost – trvalá získaná dispozice jednat dobře

  • Štěstí – stav vnitřního klidu a spokojenosti s vlastním životem

• Mravy dané společnosti nebo skupiny jsou ustálené vzorce chování ve vzájemných vztazích jejích členů