ZSV_MO_18B_nove_nab_smery

NOVÉ NÁBOŽENSKÉ SMĚRY, NOVÉ CÍRKVE, SEKTY

Pojem

Vztah náb. skupiny k společnosti

Charakteristika NNH

Vývoj NNH

Sektářství mimo NNH

Pojem „sekta“ je dlouhodobě problematický (u odborníků) a zároveň častý a oblíbený (u široké veřejnosti). Důvodem je silný emocionální náboj, který slovo „sekta“ obsahuje.

Pro lepší porozumění vyjděme z typologie náboženských skupin podle jejich vztahu k většinové společnosti. Pojem „sekta“ lze vnímat jako výraz negativního vztahu většinové společnosti k náboženské instituci, zpravidla k tzv. novému náboženskému hnutí.

Použitá typologie náboženských skupin podle jejich vztahu ke společnosti počítá se čtyřmi ideálními typy („myšlenkovými obrazy“).

1/ typ „CÍRKEV“ náboženská instituce tvoří společnost, udržuje ji a vlastně s ní splývá. Vztah náboženské instituce a společnosti je natolik úzký, že společenské instituce jsou zároveň institucemi náboženskými a že nelze žít ve společnosti, aniž by se člověk zároveň nějakým způsobem neúčastnil na jejím náboženském dění.

2/ typ „DENOMINACE“ je náboženská instituce, která akceptuje společnost, podporuje a udržuje její normy (výjimkou ale může být např. služba v armádě), neboje vůči společnosti v neutrálním postavení. Společnost denominace akceptuje a většinou si jich váží jako své významné součásti. Vzájemný partnerský vztah společnosti a denominací bývá upraven zákony, zaručujícími tzv. odluku církve od státu nebo zákony srovnatelnými.

3/ typ „NOVÉ NÁBOŽENSKÉ HNUTÍ“ (NNH). Základní charakteristikou je protest proti společnosti a jejímu náboženskému životu. Protest je vyjádřen zásadní inovací cesty spasení a zpravidla také ostrou kritikou dosavadních cest. Tento protest způsobuje, že NNH může být ve společnosti pociťováno jako cizí těleso, jež se společnost snaží marginalizovat a negativně nálepkovat slovem „sekta“.

Za nové náboženské hnutí můžeme pokládat první fázi vývoje každého z náboženských útvarů. NNH bylo jistě křesťanství i islám dříve, že se tato náboženství stala typem „církev“.

4/ typ „KULT“. I kult přináší určitou inovaci, vůči níž může být společnost ostražitá. Ale kult nemá ambice protestovat proti společnosti a pokoušet seji změnit. Je tvořen nikoli členy či stoupenci, ale klienty, jimž předává náboženskými prostředky (např. věštbou, zaříkáváním, magií doteku, zasvěcením, meditací, předáním energie, umožněním náboženského zážitku apod.). Nabízí především pozemské statky: zdraví, splnění tužeb, vhled do budoucnosti… Neplní společenské funkce náboženství a stává se pouhou aktivitou v rámci volného času. Kult a společnost můžeme vnímat jako vzájemně téměř lhostejné.

Pojem „sekta“ je nahrazen termínem „NNH“. Důvody jsou dva: