ZSV_MO_18B_nove_nab_smery

- Již sama existence druhé generace pravděpodobně oslabí apokalyptická očekávání, neboť jsou pro rodiče méně vítaná. Děti navíc nemohou být exkomunikovány.

- postupná změna typ autority z charismatické na tradiční či byrokratickou. Ve hře je i smrtí vůdce (zakladatele).

- Také věroučný systém se s přibývajícím časem mění: precizuje se a ztrácí extrémy.

- mizí i extrémy životního stylu a přísné dělení na „oni“ a „my“.

- působí také změna postojů většinové společnosti vůči NNH. Časem je veřejnost začíná považovat za méně deviantní a daří se jí rozlišovat různá hnutí. Mění se i ekonomické, politické a hospodářské klima, takže může zmizet velká část nábožensky experimentálního podhoubí - např. hippie scéna.

Denominalizace je spojena s vytrácející se novosti a přechodem k rutinnímu způsobu náboženského života jednotlivce i skupiny. Dochází ke konfrontaci s jinými cestami spasení. Dochází k sebereflexi, která sice může znamenat opuštění náboženské skupiny, ale častěji vede k nadhledu a k větší toleranci. O míře výlučnosti náboženské skupiny vypovídá např. porušení endogamního principu typického pro NNH, zatímco v denominaci nebývá odsuzován.

Překážky vývoje NNH v denominaci (radikalizace):

Proces denominalizace ohrožuje vůdcovské charisma – pro vůdce může být rizikem a proto záleží podstatnou měrou na ochotě a schopnosti vůdce vzdávat se svého chrismatu. Možností je také vzdorovat přirozenému procesu = klást překážky denominalizaci.

Proces kladení překážek označujeme jako radikalizaci. Protože hlavní příčinou procesu denominalizace je v posledku čas, spočívá kladení překážek v pokusech o oživení prvotního nadšení = radikalizace. Výsledkem těchto pokusů je dvojí:

a) přijetí částí členů a nárůst oddanosti vůdci

b) odmítnutí druhou částí členů a jejich odchod – i to paradoxně posílí vůdce, protože odcházejí ti váhavější.

Právě v radikalizaci spočívá největší riziko NNH – to je to, co obvykle provokuje většinou společnost.

Radikalizace může skončit i tragicky. Příkladem je historie NNH s názvem Svatyně lidu. Původní kombinace křesťanství a sociálního programu se postupně měnila v sociálně politický program naplňovaný za cenu manipulace a podvodů, fyzického i sexuálního násilí na členech. Kvůli hrozbě stíhání skupina přesídlila z USA do francouzské Guyany. Burcující zprávy o životních podmínkách amerických občanů přiměly kongres k vyslání vyšetřovací komise. Její šéf byl v sídle skupiny vůdcem zastřelen. Perspektiva vyšetřování a vězení přiměla šéfa k výzvě spáchat hromadnou sebevraždu, což dospělí akceptovali, když předtím zabili své děti a váhající dospělé. Vyšetřování ukázalo, že několikrát před tím hromadnou sebevraždu velice realisticky trénovali.