Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 11 - Demokracie a stát

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,79 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

11) Demokracie a stát Stát, teorie vzniku státu a rozdělení typů států stát forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek znaky státu: organizace státu – soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem právo – stanoví obecně závazné politické, hospodářské a kulturní úkoly území a obyvatelstvo – podmínka státu státní suverenita svrchovanost nezávislost a samostatnost státní moci na území státu nezávislost v mezinárodních vztazích zabezpečení celistvosti a nedotknutelnosti území státní občanství → přináší povinnosti i práva státní občanství ČR může člověk nabýt: narozením osvojením (pokud jsou rodiče občany ČR) určením otcovství nalezením na území ČR prohlášením (v r. 1993 po vzniku samostatné ČR) udělením (po splnění podmínek) teorie vzniku státu teorie náboženská patří k nejstarším stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen uznávat ho a podřizovat se mu teorie patriarchální stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny státní moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou teorie mocenská představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený teorie násilí vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly teorie smluvní smlouva je právní důvod ke vzniku státu funkce státu vnitřní funkce bezpečnostní – bezpečnost občanů, jejich majetku právní – respektování právního řádu a svobod ekonomická – podmínky pro chod ekonomiky kulturní – péče o kulturní dědictví, rozvoj kultury, školství, vědy sociální – zajištění občanů (nemoci, stáří,…) vnější funkce zajištění vztahů s dalšími státy(diplomacie) regulace zahraničního obchodu – podmínky obchodních vztahů obrana území před případným napadením a udržením mezinárodní bezpečnosti otázky funkce státu, jeho role ve společnosti jsou jedním z hlavních témat ideologických sporů klasičtí liberální myslitelé kladou důraz natzv. minimální stát má pouze udržovat lidské chování v určitých mezích, jinak je negativní a hrozba pro svobodu udržuje tak pořádek, vynutitelnost dohod a smluv a skýtá ochranu proti vnějšímu nebezpečí – policie, soudy, armáda ostatní sféry patří do soukromí a občanské společnosti – udržuje to stát v pozadí a zároveň nevede společnost k pasivitě – USA a VB, typicky 19. století Nová pravice se hlásí k minimálnímu státu, je třeba zatlačit hranice státu zpět (Hayek, Nozick) stát jako nástroj rozvoje proti klasicky liberálním státům je zde typické zpoždění industrializace v 19. století a snaha o dohnání ztráty stát se stává nástrojem rozvoje, ustanovuje podmínky tak, aby co nejrychleji docházelo k pokroku určité oblasti (sjednocené Německo 19: stoleté – Bismarck,… udržení dobrých vztahů státu a hlavních ekonomických partnerů občanská společnost se hlavně drží v poslušnosti sociální státy (well fare state) pokrokové státy intervenují s cílem rychlého ekonomického růstu, sociálně demokratické státy intervenují za účelem sociální přestavby ve smyslu sociální spravedlnosti typické pro západní společnost po 2.sv.v. stát jako pozitivní činitel, ideál moderních liberálů odstraňuje křivdy kapitalismu, koriguje nevyváženosti keynesianská ekonomika řízení a přerozdělování, regulování na druhé straně vede k otupění občanské společnosti, veškeré aktivity přebírá stát (rozvoj hospodářství, organizace zdravotnictví, školství, umění, kultury, sociální péče, sportu, životní prostředí,… občanské společnosti chybí dostatek zdrojů a podnětů aktivity, málokteré aktivity se dnes obejdou bez podpory státu stát se stává čím dál přebujelejší a dražší, vzniká místo pro korupci zkolektivizované státy veškerý ekonomický život pod státní kontrolou centrálně plánované hospodářství bez soukromých aktivit totalitní státy největší intervencionalismus a to hlavně do soukromé sféry a občanské společnosti ekonomika může být i relativně nezávislá nebo je partnerem totalitního státu všezahrnující dohled, ideologická manipulace a kontrola, teror vyprázdněnost státu globalizace – proces propojování světového dění proměňuje situaci národních států → omezuje možnost ekonomicky ovlivňovat stát, regulace multi-etnicity a kosmopolitismu, vytváření nadnárodních organizací – tzv.politická globalizace –WTO, Světová banka,… suverenita je na ústupu, bude muset hledat jiné sféry působení decentralizace – s rozpadáváním suverenity státu se pojí i tlak na decentralizaci z celostátních orgánů na nižší úrovně (např. revoluce ve VB), patrně se bude utvářet vícestupňová správa věcí veřejných typy států – podle způsobu vlády autokraciesamovládapolitický význam – forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec (monokracie) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí (aristokracie = vrstva nejmoudřejších,plutokracie = bohatá vrstva),oligarchie = vyšší vrstva,technokracie = vrstva techniků – manažeři, specialisté) absolutismus, historicky též osvícenský absolutismus despocie diktatura (příp. vojenská diktatura) totalitarismus demokracie přímá demokracie zastupitelská demokracie typy států – podle hlavy státu teokracie monarchie = vláda jedince (obvykle dědičná) absolutní monarchie konstituční monarchie parlamentní monarchie → př.: císařství, carství (v Rusku, historicky v Bulharsku), království, velkovévodství, vévodství, knížectví, hrabství →zvláštní statut: papežský stát Vatikán (absolutistická teokracie) muslimské země – např.: sultanát chalífát emirát,… republika = vláda volené hlavy státu (příp. kolegia) prezidentská republika poloprezidentská republika parlamentní republika typy států – podle struktury unitární stát typ státu, v němž existuje jediná soustava nejvyšší státních orgánů, jediná zákonodárná moc, jediná výkonná moc opak federace nižší územní celky nejsou autonomní (např. Čína) nižší územní celky – v ústavě stanoveny kompetence (např. Finsko, Francie, ČR,…) federace „složený stát“ – skládá se ze členů federace (státy, země, republiky, kantony, provincie,…) svéprávné postavení jednotlivých členských států zajištění ústavou/smlouvou spojení v jeden stát

Témata, do kterých materiál patří