Otázka č. 11 - Demokracie a stát
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
udržení dobrých vztahů státu a hlavních ekonomických partnerů
občanská společnost se hlavně drží v poslušnosti
sociální státy (well fare state)
pokrokové státy intervenují s cílem rychlého ekonomického růstu, sociálně demokratické státy intervenují za účelem sociální přestavby ve smyslu sociální spravedlnosti
typické pro západní společnost po 2.sv.v.
stát jako pozitivní činitel, ideál moderních liberálů
odstraňuje křivdy kapitalismu, koriguje nevyváženosti
keynesianská ekonomika řízení a přerozdělování, regulování
na druhé straně vede k otupění občanské společnosti, veškeré aktivity přebírá stát (rozvoj hospodářství, organizace zdravotnictví, školství, umění, kultury, sociální péče, sportu, životní prostředí,…
občanské společnosti chybí dostatek zdrojů a podnětů aktivity, málokteré aktivity se dnes obejdou bez podpory státu
stát se stává čím dál přebujelejší a dražší, vzniká místo pro korupci
zkolektivizované státy
veškerý ekonomický život pod státní kontrolou
centrálně plánované hospodářství bez soukromých aktivit
totalitní státy
největší intervencionalismus a to hlavně do soukromé sféry a občanské společnosti
ekonomika může být i relativně nezávislá nebo je partnerem totalitního státu
všezahrnující dohled, ideologická manipulace a kontrola, teror
vyprázdněnost státu
globalizace – proces propojování světového dění proměňuje situaci národních států → omezuje možnost ekonomicky ovlivňovat stát, regulace multi-etnicity a kosmopolitismu, vytváření nadnárodních organizací – tzv. politická globalizace –WTO, Světová banka,…
suverenita je na ústupu, bude muset hledat jiné sféry působení
decentralizace – s rozpadáváním suverenity státu se pojí i tlak na decentralizaci z celostátních orgánů na nižší úrovně (např. revoluce ve VB), patrně se bude utvářet vícestupňová správa věcí veřejných
typy států – podle způsobu vlády
autokracie
samovláda
politický význam – forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec (monokracie) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí (aristokracie = vrstva nejmoudřejších, plutokracie = bohatá vrstva), oligarchie = vyšší vrstva, technokracie = vrstva techniků – manažeři, specialisté)
absolutismus, historicky též osvícenský absolutismus
despocie
diktatura (příp. vojenská diktatura)
totalitarismus
demokracie
přímá demokracie
zastupitelská demokracie
typy států – podle hlavy státu
teokracie
monarchie = vláda jedince (obvykle dědičná)
absolutní monarchie
konstituční monarchie
parlamentní monarchie
→ př.: císařství, carství (v Rusku, historicky v Bulharsku), království, velkovévodství, vévodství, knížectví, hrabství
→ zvláštní statut: papežský stát Vatikán (absolutistická teokracie)