Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (32,6 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Maturitní téma č. 11 na ročník 2011/2012 Filosofie Základy Filosofie =filein(mít rád, touha po něčem)sofia(moudrost) Filosofie je věda, která racionálně (rozumově), kriticky a komplexně (složitě) zkoumá člověka, svět, vesmír a skutečnost. Prakticky se jedná o důkladné smýšlení a bádání nad samotnou podstatou těchto pojmů, ale také toho, co přesahují (metafyzika). Pozn.:Pod tím, co samotná podstata těchto pojmů „přesahuje“ si představte bádání nad nějakým astrálním/transcendentním základem těchto slov – tj. substance, která se vztahuje na věci, které jsou pro nás rozumově nepochopitelné. Kdo je to filosof? Filosof je člověk, který hledá pravdivého poznání a skutečný smysl života. K podpoře svých tvrzení/hypotéz/teorií se snaží nalézat racionální argumenty a logicky podložitelné skutečnosti. Pozn.:Racionální a logické argumenty jsou nejlepší způsob, jak podpořit své tvrzení ve filosofii, jelikož filosofie je věda, ve které není nic předem dané (na rozdíl třeba od matematiky). Postavení filosofie v porovnání s ostatními vědami Filosofie bývá často považována za „matku“ všech věd, jednoduše proto, jelikož z ní všechny ostatní vědy vycházejí. Filosofie je vůči ostatním reálným vědám jednoznačně autonomní (soběstačná). Funguje odděleně a samostatně i přesto, že je s ostatními vědami nevyhnutelně propojena. Filosofie je pouze logickou analýzou výpovědi, metod a předpokladů reálných věd, ale i jejich základů. Filosofie je čistě teoretická věda, která stejně jako logika nemůže obsahovat žádnou empirickou složku (zkušenostní), protože obecné a nutné zákony myšlení nespočívají na základech, jež jsou přijaty ze zkušenosti. Pozn.:K tomu, abyste mohli logicky uvažovat, nepotřebujete mít žádnou zkušenostní složku (empirickou). Víte, že vás jedoucí auto přejede, když mu vstoupíte do cesty – nemusí vás přejet, aby vám to došlo. Základní filosofické disciplíny Ontologie(nauka o bytí, jsoucnu, existenci, o tom, co existuje)Gnozeologie(nauka o poznání a jeho problematice – optimismus, skepticismus…)Filosofická antropologie(nauka o člověku)Etika(nauka o morálce a dobrých mravech)Logika(nauka o zásadách správného myšlení, rozumu)Estetika(nauka o krásnu, podstatě a projevech krásy) Základní filosofické pojmy Metafyzika(nedá se zdůvodnit, transcendentní, svět se nevyvíjí (x Dialektiky)Dialektika (věda o vývoji, vše musí mít svojí logiku – Herakleitos)Materialismus(základem světa je hmota – oheň, voda… Demokritos)Idealismus(podstatou světa jsou ideje, myšlenky – objektivní, subjektivní) Monismus(jeden princip světa – myšlenka nebo hmota)Dualismus(dva principy světa – myšlenka a hmota)Pluralismus(více principů světa – myšlenka, hmota a…) Počátky filosofie Indie(buddhismus, hinduismus, džinismus, brahmismus…)Čína(konfucianismus, taoismus, čínský buddhismus…)Řecko(materialismus, monismus, dualismus, pluralismus, skepticismus…) Styl čínské filosofie Čínská filosofie se nepokouší podat úplný a bezchybný systém světového názoru, ve kterém by všechny vztahy a skutečnosti viditelného i neviditelného světa našly jednoznačné vysvětlení. Myšlení čínského filosofa se neomezuje pouze na poznání, protože to co nám nabízí, jsou poukazy na bezprostřední přežívání vyšší roviny skutečností, než je ta rovina, na které se lidé ve svém myšlení zpravidla pohybují. Pozn.:Jednoduše řečeno, čínská filosofie se soustředí právě na tu transcendentní (nadskutečnou) rovinu – kam můžeme zařadit třeba bytí, osvícení (stav dokonalého štěstí) atd. Antická filosofie 3 etapy: Předsokratovské obdobíKlasické období athénské filosofieHelénistické období Předsokratovské období (6 – 5 st. př. n. l.) Zabývá se otázkami o původu světa a možnostech pravdivého poznání. Milétská škola(pralátka, ve které vše vzniká a zaniká – Anaximenes, Anaximandros…)Pythagorejská škola(vychází z úvah o významu čísel – Pythagoras) Elejská škola(metafyzika – Parmenidés, Zenón) Atomisté(nedělitelné a neměnné věčné látky – Démokritos) Pluralisté(více principů vzniku světa – Anaxágoras, Empedoklés) Herakleitos z Efesu(proměnlivost věcí –„Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“) Klasické období athénské filosofie (5 – 4 st. př. n. l.) Do filosofie proniká antropologie – pozornost se upírá na člověka a lidskou společnost. Centrem jsou Athény. Sofisté(učitelé moudrosti – Protágorás, Gorgiás) Sokratés(daimonion[vnitřní hlas], „Poznej sám sebe.“, „Vím, že nic nevím.“) Platón(hledání ideální formy státu, dílo„Svět idejí“, učenec Sokrata) Aristoteles(vztah mezi látkou a formou) Helénistické období (3 st. př. n. l. – 2. st. n. l.) Řeší se převážně etika, či praktická filosofie. Politický úpadek Řecka, filosofie je ovládána skepsí, tudíž nemožností nalézt odpovědi. Centrem je Alexandrie a později Řím. Stoicismus(základem všeho je Bůh – Marcus Aurelius, Seneca) Epikúreismus(největší hodnotou je blaženost a psychická rozkoš – Epikúros) Skepticismus(východiskem je zdržení se jakýchkoliv soudů – Pyrrhón) Středověká a křesťanská filosofie S výjimkou několika málo myslitelů byla filosofie tohoto období v těsném spojení s teologií a často pro ni byla pomocnou disciplínou. Teolog(člověk, co věří v náboženství, které zároveň studuje) Religionista(člověk, co obecně a nekriticky studuje a poznává všechny náboženství) 5 hlavních směrů: Apologetika(obhajoba, obranná řeč – obrana křesťanské víry) Scholastika(rozumové podložení struktury křesťanství – Tomáš Akvinský, William Occam) Patristika(snaha o syntézu křesťanského a židovského myšlení – Sv. Augustín) Nominalismus(skutečné jsou jen „obecniny“ – protože jsou trvalé a neměnné)Realismus(skutečné jsou jen „jednotlivé“ – protože jde navázat přímou zkušeností) Rozdíl mezi vírou a věděním Víra je sama o sobě jako slovo velmi těžko definovatelná, jelikož se nejedná o něco statického, nýbrž o proces, jehož znakem je neustálá změna. Pokud se někdo snaží o absolutní definici víry, přetváří víru ve vědění (vědu), jehož obsahem je nějaká ověřitelná (absolutní) pravda, ale nic takového u víry neexistuje, protože ta se vždycky vztahuje k něčemu, co je neověřitelné.

Témata, do kterých materiál patří