Syndrom týraného
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
Jakékoliv nenáhodné jednání rodičů nebo jiné dospělé osoby, které je v dané společnosti odmítané a nepřijatelné, jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, popř. způsobuje jeho smrt.
Základní charakteristika: necitlivost a bezohlednost k dítěti, jeho podřízení nebo využití k uspokojení potřeb dospělého.
Základní varianty:
Zanedbávání dítěte- poškozování nedostatečnou aktivitou rodičů, omezení interakce mezi rodičem a dítětem. Důsledkem je citová deprivace (strádání v oblasti citových potřeb dítěte) a sociokulturní deprivace (nedostatek podnětů, které podporují rozvoj schopností a dovedností dítěte)
Týrání fyzické či psychické- fyzické týrání ( nadměrné tělesné trestání a bití), psychické týrání (nadměrné kritizování, ponižování a citové vydírání)
Sexuální zneužívání- zneužití moci nad dítětem pro sexuální uspokojení dospělého
Deprivace
Stav, kdy některá z významně objektivních potřeb, biologických i psychických, není uspokojována v dostatečné míře, přiměřeným způsobem a po dostatečně dlouhou dobu. Dlouhotrvající deprivace může vést k narušení psychického vývoje, k nerovnoměrnému rozvoji některých složek osobnosti či ke vzniku specifických psychických odchylek.
Deprivace biologických potřeb (nedostatek jídla, spánku atd.) ohrožuje přímo tělesné i duševní zdraví jedince a při dlouhodobějším trvání vede k závažnému poškození až smrti.
Deprivace v oblasti stimulace- chybění žádoucího množství a variability smyslových podnětů. Takovým to typem deprivace trpí lidé se smyslovým postižení- zrakovým, sluchovým (senzorická deprivace).
Deprivace v oblasti učení- kognitivní deprivace- výchovné a výukové zanedbávání- jedinec se nemůže rozvíjet požadovaným způsobem.
Citová deprivace – dítěti chybí stabilní a spolehlivý vztah s matkou (nebo náhradní mateřskou osobou).
Sociální deprivace- omezení přiměřených mezilidských kontaktů.
Citová deprivace
Jedná se o neuspokojení potřeby citové jistoty a bezpečí v dostatečné míře a po dostatečně dlouhou dobu. Je způsobena nedostatkem specifických emočních podnětů, absencí stabilního a spolehlivého stavu s mateřskou osobou a z toho vyplývajícím nedostatkem sebedůvěry, jistoty a bezpečí.
Citové strádání stimuluje různé obranné mechanismy, dítě se snaží tuto potřebu uspokojit např.:
Změnou objektu- např.sourozenci z citově deprivujících prostředí na sobě nápadně lpějí. Dítě se snaží jakýmkoliv způsobem upoutat pozornost libovolného člověka.
Substitucí-mnohé citově strádající děti se zaměřují na jídlo, hromadění věcí atd.
Rezignace- dítě ztrácí o bližší vztah zájem.
Rizikoví rodiče:
Lidé nemající pro rodičovskou roli dostatečné kompetence- např. mentálně retardovaní, somaticky či psychicky nemocní, závislí, lidé se zkušeností citové deprivace
Lidé, nemající k rodičovství dostatečnou motivaci- např. lidé příliš zaujatí svými problémy a zájmy, nezralí rodiče