Filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kategorický imperativ - Jednej podle zásady, o které chceš, aby se stala obecným zákonem pro všechny.
Johann Gotlieb Fichte (myslíme tak, jací jsme)
Friedrich Wilhelm Schelling
Příklon k intuitivnímu myšlení, emocionalitě a přírodě („Nikdy není jen jedno či jen druhé, pouze něco převažuje.“)
Wilhelm Fridrich Hegel
Pravým principem světa je myšlenka, která je v každé věci a dovolí ji tak rozumově uchopit.
Dialektická metoda – vývoj pomocí protikladů (TEZE > ANTITEZE > SYNTEZE)
Pozn.: Koperníkovský obrat („něco za něco vyměním“) je velmi laicky řečeno v podstatě obrat o 180° - obrácení dosavadních tezí. Třeba přechod od geocentrismu (Slunce obíhá kolem Země) k heliocentrismu (Země obíhá kolem Slunce).
Filosofie 2. pol. 19. století
Kritická reakce na dosavadní filosofii – hlavně na W. F. Hegela. Sociální rozpory se komplikují a obecné ideje nepomáhají.
Prohlubuje se rozmanitost. Snaha konstruovat nový systém myšlení na nových předpokladech. Dva proudy:
Pozitivismus
Iracionalismus
Pozitivismus
Pozitivismus je způsob myšlení, který se vyhýbá spekulaci a snaží se vycházet z „daného“, tj. z ověřitelných faktů – vědecký přístup a objektivita poznání. Kritizuje metafyziku, ontologii a veškeré směry založené na spekulaci.
Chce utřídit a systematizovat veškeré vědění, aby se člověk ve světě dobře orientoval a dovedl ho „řídit“.
August Comte
Zakladatel pozitivismu, který odmítl nadřazovat rozum nad skutečnost. Vědění má být věcné, určité.
Vývoj vědění = vývoj společnosti
Herbert Spencer (Ústřední myšlenky jsou platné pro všechny vědy – Společnost funguje jako organismus)
Iracionalismus
Klade důraz na vůli, sílu, chtění. Snaha o překonání toho, co je, dát vzniknout novému a silnějšímu (přesáhnout „obyčejného“ člověka)
Kritika klasického racionalismu – svět nelze vysvětlit rozumem. Základem světa není chladný rozum, ale vůle, cit a intuice.
Arthur Schopenhauer
Vychází z Kanta a buddhismu. Viditelný svět je jen zdání. Do podstaty světa vstupuje prostřednictvím vůle („Vše živé je vůli k životu, láska je jen iluze.“)
Friedrich Nietzsche
„Vůle panující ve světě je vůlí k moci.“ – „Bůh je mrtev.“
Člověk je součástí vůle, nemůže jí přemoci. Jen nadčlověk ztělesňuje vůli k moci.
Samostatní filosofové
Karl Marx (podstatou člověka je práce, podstatou světa je materiální skutečnost)
Ludwig Feuerbach („Náboženství vzniklo z lidského egoismu.“)
Sören Kierkegaard (autentické bytí = procítěný okamžik v nekonečnosti času)
Filosofie 20. století
Velká rozrůzněnost filosofie, ale společný byl zájem o člověka a příkon k realitě.
Témata:
lidská svoboda,
schopnost lidského poznání, tvoření,
život ve společnosti s ostatními lidmi
analýza lidského myšlení a vyjadřování
Směry: