Novověká filozofe

• 14. století – 16. století

• obrat od Boha k člověku a přírodě

• znovuzrození antiky

• myšlenkový směr – humanismus – učenci studují antické texty, pojednávají o člověku

• vzniká v Itálii v bohatých městech - Benátkách, Janově, Florencii, Padově…

• města zbohatla, objevili se tam obchodníci – bohatí měšťané

1. Renesanční filozofie navazující na Platóna a Aristotela

• Platonská akademie ve Florencii

Marcilio Ficino

Giovanni Pico Della Mirandora

• Aristotelovská akademie v Padově

Pietro Pomponazzi

2) Přírodní filozofie

• filozofie spojená s matematikou, fyzikou, astronomii

• mění obraz světa, dochází k tzn. koperníkovskému obratu nahrazení geocentrismu heliocentrismem

• Mikuláš Koperník – středem vesmíru není země ale slunce

• doposud se přírodní filozofie zabývala příčinou dění – jevu

• začínají si všímat i celého procesu – přírodní zákony

Giordano Bruno

• italský filozof, astronom

• původně člen dominikánského řádu – poté se zřekl členství

• za své názory upálen 1600 – neodvolal své názory

• středem vesmíru není ani Slunce, protože vesmír je nekonečný – není možné určit střed

• tvrdil, že je obrovské množství sluncí, zemí, planet

• tvrdil, že vesmír je věčný – nebyl tedy stvořen Bohem

• zastánce panteismu – filozofický názor, který tvrdí, že Bůh je příroda, oživuje ji, Bůh je duše světa, Bůh je ve všem a úplně všude

Galileo Galilei

• Italský filozof, fyzik, matematik, astronom

• přijal myšlenku Koperníka, navázal na Bruna – všechno se ve vesmíru hýbe, je tam neustálý pohyb

• Střetl se s římskokatolickou církví, protože se pokusil vyložit celý vesmír pomocí matematických zákonů

• Přírodní věda podle něj má být založena na experimentování, ne číst bibli a z toho něco vyvozovat

• Položil základy mechaniky, je autorem zákona setrvačnosti a volného pádu

Johannes Kepler

• německý filozof, matematik, astronom, navázal na M. Koperníka -> přínos důkazů Koperníkova heliocentrismu (planety kolem S obíhají po eliptických drahách)

RENESANČNÍ POLITIKA:

Niccolo Machiavelli – realistický názor na společnost

• itlský filozof, politik

• velmi významné a nadčasové dílo: Vladař (v době vydání velmi kritizováno)

• prosazuje pevný a silný stát

• uděluje rady a myšlenky pro panovníky nebo pro ty, kteří chtějí vládnout

• vladař nemusí mít všechny dobré vlastnosti, ale musí to umět předstírat

• nejlépe lze panovníka poznat podle jeho spolupracovníků

• jestli se chce někdo dostat k moci, je důležité co nejdřív zlikvidovat panovníka, jeho stoupence i rodinu; panovník nesmí zvyšovat daně a sáhnout lidem na majetek (lidé podle něj snáz zapomenou na ztrátu bližního než na ztrátu majetku)

• machiavelismus – dodnes považován za označení pragmatického jednání v politice