Politické ideologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Politické ideologie
Ideologie a doktrína
Ideologie
Soubor idejí, který je základem pro:
Praktické jednání lidí (jednání občana dle zákona)
Politiku (činnosti a rozhodování politických představitelů)
Morálku
Napomáhá objasňovat politické jevy a politické praxi
Umožňuje se identifikovat s komplexním systémem hodnot nebo soc. skupinou
Poskytuje základní východiska pro formulaci politického programu a jeho cílů
Doktrína
pevná, neměnitelná nauka opřená o autoritu
Základní ideologie
Liberalismus
Důraz na svobodu jedince
Ochrana zájmy a potřeby individua
Společnost je soubor jedinců, kteří usilují o uspokojení vlastních potřeb
Jedinci mají stejné příležitosti rozvíjet své nerovné dovednosti a schopnosti
Klasický liberalismus
Tvrdí, že každý má stejnou příležitost rozvoje dovedností, schopností díky volnému trhu, do kterého nezasahuje stát
Každý se totiž chce mít lépe a tedy zlepšuje svůj život
Volný trh je tedy rovnocenným prostorem pro seberealizaci individua, což má za následek, že se všichni budou mít lépe
Reálně se ale nerovnost mezi lidmi zvýšila=>moderní liberalismus
Moderní liberalismus
Zavržena myšlenka nezasahování státu do chodu ekonomiky
Stát intervenuje – podporuje podnikání pomocí investic, subvencí
Milton Friedman (1912 – 2006)
Neoliberalismus - návrat ke klasickému liberalismu minimálního státu
Konzervatismus
Důraz na hodnoty, tradici a dědictví, které bylo vyzkoušené historií a tedy jsou všeobecně platné
Přirozená nerovnost ve společnosti je žádoucí - lidé jsou nedokonalí a nezdokonalitelní
Individualismus je nemravný jelikož individuum nebere v potaz celou společnost (Hobbes)
Ve jménu zachování sociálního řádu se můžeme vzdát individuálních svobod
Společenské změny mají být pomalé a neohrožující politický systém
Socialismus
Člověk je sociální tvor, který má přirozený vztah ke spolupráci
Příležitosti lidí jsou vždy nerovné a tedy bychom se měli zaměřit na rovnost výsledků - existuje střídní struktura společnosti
Stát zasahuje do trhu tak, aby se prvotní nerovnost příležitostí, dovedností a schopností individuí spravedlivě dorovnala ve výsledcích produkce
Sociální rovnost je poté záruka využití potenciálu všech - nikoliv jen majetných
Sociální rovnost také podmiňuje stabilitu společnosti
Soukromé vlastnictví je nahrazeno společným vlastnictvím nebo smíšenou ekonomikou
Kritika nehumánního chování lidí v kapitalistické/liberalistické společnosti, nerovnosti
Komunismus
Karl Marx, Friedrich Engels
Vyhrocený socialismus
Soukromé vlastnictví se může zrušit pouze násilím - revolucí
Revoluci provedou vykořisťovaní, kteří nastolí vládu beztřídní společnosti, která zaručuje, že svobodný vývoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného vývoje všech
Každý jednotlivec pak přispívá podle svých možností, přičemž využívá společné zdroje dle vlastních potřeb