Rozdíly mezi západní a východní filozofií

Rozdíly mezi západní a východní filozofií

• v Indii a Číně nedošlo k oddělení mýtu a kritického přemýšlení

orientální moudrost je vyjadřována poeticky, obraznou formou

X
západní filozofie užívá většinou rozumovou argumentaci

• orientální moudrost splývá s náboženstvím

• vnímá člověka a svět v celku a souvislostech
  
  Indická filozofie
  1. Období védské (1500 -500 př.n.l.)
  - po ovládnutí území kmenem Árjů
  2. Období potsvédské (500 př.n.l. – současnost)
  
  ad 1
  Védy

• souhrn náboženského i filozofického vědění, pro Hindy texty božského původu

• nejvýznamnější části:

• Bráhmany

• základ hinduismu, rozdělení společnosti do kast

• Upanišady
  
  - výklady véd, původně určené jen zasvěceným, tvoří filozofické a etické jádro hinduismu

• podstata hinduismu

• Dharma – řád všeho, co existuje, pro člověka mravní řád

• Brahma – nejvyšší duchovní princip, duše vesmíru, podstata všeho

• Atman – nesmrtelný projev brahma v člověku (já)

• Karman – o další formě existence v příštím životě rozhodují naše skutky = reinkarnace (znovuzrození, převtělování)

• Mókša – osvobození , cílem je osvobodit se z tělesné existence, splynout z brahma(po naplnění míry dobrých skutků)
  
  ad 2
  Pluralita názorů, tolerance, ztráta esoteričnosti

• 2 základní orientace
  1) Ástika – ortodoxní, s védami souhlasící směry, vznik eposů Mahabharáta, Rámájana
  2) Nástika – neortodoxní systémy, skeptické k Védám
  nejznámější : džinismus, budhismus
  

• džinismus: zakladatel Mahávíra (6. st. př.n.l.)

• přísný způsob života (půst, umrtvování, meditace)

• 5 zásad: nepůsobit utrpení žádnému živému tvoru,
  nelhat, nekrást, žít sexuálně zdrženlivě, nevlastnit
  majetek (zbytečné věci)

• filozofie džinismu: napětí dvou principů – nekonečného počtu duší (džíva) a neoduševnělé hmoty (adžíva) = džíva musí usilovat o osvobození od adžívy (ctnostný život)

• dnes asi 3 miliony vyznavačů, jejich názory ovlivnily
  např. Gándhího (cesta nenásilí)

• budhismus - zakladatel Siddharta Gautama (563 – 483 př.n. l.)

• původně syn šákjského vládce, po poznání krajní bídy a utrpení odchází ve 29 letech do samoty hledat řešení

• po odvržení askeze dospěl při meditaci k pravému poznání = stává se budhou (osvíceným)

• 4 ušlechtilé pravdy budhismu:
  1) Vše v životě je strast
  2) Příčinou strasti je žádost, touha po životě
  3) Odstaněním žádosti, vášní dojde k odstranění utrpení
  4) Cestou k zániku strasti je osmidílná stezka
  (v podstatě mravný život, kultivace mysli a moudrost)

• Cílem je dosažení nirvány – osvobození od koloběhu životů
  Budhistická etika:

• Nezabíjej živé.

• Neber, co ti nedávají.

• Nemluv nepravdu.

• Nepij opojné nápoje.

• Nebuď necudný.
  
  Budhistické směry:

• Theráváda čili hinajána (malá cesta) – ústní tradice a pálijský kánon, Budha člověkem, dosažení osvobození individuální záležitostí