Životopis Sigmunda Freuda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Životopis Sigmunda Freuda
Sigmund Freud se narodil v Příboře 6. 5. 1856 rodičům Jákobovi a Amálii Freudovým. Rodina bydlela v podnájmu v domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici. Freudův otec si zde zřídil textilní obchod, stal se významným členem soukenického cechu a zajišťoval odbyt látek do Haliče, Polska, Ruska a Uher. O malého Sigmunda pečovala česká chůva a vychovatelka (pravděpodobně Monika Zajícová), na kterou Sigmund Freud později často vzpomínal. Přestože Sigmund Freud strávil v Příboře pouze tři roky, zachoval si k tomuto městu hluboký vztah a jako student gymnázia zde v roce 1872 navštívil svého přítele Emila Flusse, s nímž si trvale dopisoval. Další život Sigmunda Freuda se pak utvářel ve Vídni, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1859. Jeho otec se nevyhnul jistým existenčním potížím, díky hospodárnosti matky, však mohl Sigmund vystudovat gymnázium, univerzitu a krátce se pak věnoval vnitřnímu lékařství. Brzy přešel na psychiatrii k prof. Meynertovi. Po jmenování docentem odjel r. 1885 do Paříže, kde asistoval slavnému psychiatrovi prof. Charcotovi. Po návratu z Paříže se dne 14. 9. 1886 žení po čtyřleté známosti s Martou Bernaysovou.
Přestože pro Freuda byla vždy na prvním místě práce, byl oddaným manželem a později i skvělým otcem svým šesti dětem – v průběhu manželství se narodili tři chlapci a tři dcery, které Freud považoval za „svou pýchu a bohatství“.
Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie, spolupracuje a dopisoval si s neurochirurgy, psychiatry Bernheimem, Breuerem a Fliessem. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.
Jeho učení má své příznivce i odpůrce. Výraznější posun v prosazování jeho nové teorie nastal po 1. mezinárodním setkání psychoanalytiků v r. 1908 v Salzburku. Zde byly ustanoveny pravidelné schůzky – kongresy psychoanalytiků, vždy po dvou letech v různých zemích. Další setkání následovalo v r. 1910 v Norimberku. Zde bylo založeno „Mezinárodní psychoanalytické sdružení“, jehož prvním předsedou byl zvolen C. G. Jung ze Švýcarska.
Díky své neúnavné vědecké práci dosáhl Freud obecného uznání a v roce 1930 mu byla udělena Goethova cena za dosažené vědecké úspěchy v oboru.
V soukromém životě, stejně jako v profesionálním, se musel Freud během let vyrovnávat s osobními ztrátami, v r. 1896 mu umírá otec, v r. 1920 umírá jeho dcera Sofie, r. 1923 přichází o vnuka, dva z jeho synů odcházejí do války a v roce 1930 umírá jeho matka, ke které měl vždy silný vztah. S nástupem fašismu se Freud vzhledem ke svému židovskému původu přestává cítit v Rakousku bezpečně a po mnoha intervencích jeho přátel u Hitlera je mu r. 1938 povoleno odstěhovat se z Vídně přes Paříž do Londýna. Tomu předchází výslech jeho dcery Anny na gestapu a Freud musí zaplatit 12 000 holandských zlatých, jako „daň za opuštění říše“, které mu poskytla jeho přítelkyně a obdivovatelka Marie Bonapartová. V exilu zbývá Freudovi již jen rok života. Od r. 1923, kdy se podrobuje první operaci, se Freud potýká s rakovinným onemocněním horního patra, v roce 1938 je naposledy operován. Umírá ve tři hodiny ráno dne 23. září 1939.