Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Životopis Sigmunda Freuda

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.7 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Životopis Sigmunda Freuda

Sigmund Freud se narodil v Příboře 6. 5. 1856 rodičům Jákobovi a Amálii Freudovým. Rodina bydlela v podnájmu v domě č. p. 117 u Jana Zajíce v Zámečnické ulici. Freudův otec si zde zřídil textilní obchod, stal se významným členem soukenického cechu a zajišťoval odbyt látek do Haliče, Polska, Ruska a Uher. O malého Sigmunda pečovala česká chůva a vychovatelka (pravděpodobně Monika Zajícová), na kterou Sigmund Freud později často vzpomínal. Přestože Sigmund Freud strávil v Příboře pouze tři roky, zachoval si k tomuto městu hluboký vztah a jako student gymnázia zde v roce 1872 navštívil svého přítele Emila Flusse, s nímž si trvale dopisoval. Další život Sigmunda Freuda se pak utvářel ve Vídni, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1859. Jeho otec se nevyhnul jistým existenčním potížím, díky hospodárnosti matky, však mohl Sigmund vystudovat gymnázium, univerzitu a krátce se pak věnoval vnitřnímu lékařství. Brzy přešel na psychiatrii k prof. Meynertovi. Po jmenování docentem odjel r. 1885 do Paříže, kde asistoval slavnému psychiatrovi prof. Charcotovi. Po návratu z Paříže se dne 14. 9. 1886 žení po čtyřleté známosti s Martou Bernaysovou.

Přestože pro Freuda byla vždy na prvním místě práce, byl oddaným manželem a později i skvělým otcem svým šesti dětem – v průběhu manželství se narodili tři chlapci a tři dcery, které Freud považoval za „svou pýchu a bohatství“.

Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie, spolupracuje a dopisoval si s neurochirurgy, psychiatry Bernheimem, Breuerem a Fliessem. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.
Jeho učení má své příznivce i odpůrce. Výraznější posun v prosazování jeho nové teorie nastal po 1. mezinárodním setkání psychoanalytiků v r. 1908 v Salzburku. Zde byly ustanoveny pravidelné schůzky – kongresy psychoanalytiků, vždy po dvou letech v různých zemích. Další setkání následovalo v r. 1910 v Norimberku. Zde bylo založeno „Mezinárodní psychoanalytické sdružení“, jehož prvním předsedou byl zvolen C. G. Jung ze Švýcarska.

Díky své neúnavné vědecké práci dosáhl Freud obecného uznání a v roce 1930 mu byla udělena Goethova cena za dosažené vědecké úspěchy v oboru.
V soukromém životě, stejně jako v profesionálním, se musel Freud během let vyrovnávat s osobními ztrátami, v r. 1896 mu umírá otec, v r. 1920 umírá jeho dcera Sofie, r. 1923 přichází o vnuka, dva z jeho synů odcházejí do války a v roce 1930 umírá jeho matka, ke které měl vždy silný vztah. S nástupem fašismu se Freud vzhledem ke svému židovskému původu přestává cítit v Rakousku bezpečně a po mnoha intervencích jeho přátel u Hitlera je mu r. 1938 povoleno odstěhovat se z Vídně přes Paříž do Londýna. Tomu předchází výslech jeho dcery Anny na gestapu a Freud musí zaplatit 12 000 holandských zlatých, jako „daň za opuštění říše“, které mu poskytla jeho přítelkyně a obdivovatelka Marie Bonapartová. V exilu zbývá Freudovi již jen rok života. Od r. 1923, kdy se podrobuje první operaci, se Freud potýká s rakovinným onemocněním horního patra, v roce 1938 je naposledy operován. Umírá ve tři hodiny ráno dne 23. září 1939.

Témata, do kterých materiál patří