Znaky renesance

• Znaky renesance

• Individualismus

• Antropocentrismus

• Světskost

• Racionalismus

• Empirismus

• Svoboda bádání a umělecké tvorby

• Panteismus

• Naturalismus

Rozdělení renesanční filozofie:

• Sociální myšlení renesance - vycházelo z měnící se společnosti (rozpad středověkých struktur, sociální otázky)

• Renesanční „přírodní“ filozofie – snaží se o vědecký výklad světa

• Hermetická filozofie – sdružuje empirickou přírodovědu, básnictví, víru a filozofii na podkladě mystiky a realismu

Sociální myšlení

Niccolo Machiavelli [makiaveli] (1469 – 1527)

• Florentský filozof, voják, diplomat, politik

• Autor knihy Vladař (Kníže) - „účel světí prostředky“

• Tvůrce politického realismu - úspěch státu je prvořadý

- dějiny závisí na lidech, národech, vladařích

- nutnost existence silného státu v čele se silným panovníkem

Hugo Grotius [grócius] (1583 – 1645)

• Holandský právník

• Zakladatel mezinárodního práva

Thomas Hobbes [hobs](1588 – 1679)

• Anglický filozof

• Zkoumal otázky státu, práva, člověka.

• „Homo homini lupus.“

• Přirozeností člověka je egoismus.

• Teorie státního absolutismu – teorie společenské smlouvy - vytvoření silného státu v čele se silným panovníkem

• Stát – čistě lidský vynález, jeho moc je neomezená, určuje také náboženství

• Biblická příšera „Leviathan“ – připomíná stát

Utopie – vize o rozumné a harmonické společnosti

• Kritika současných poměrů

• Snaha domýšlet sociálně-ekonomické změny

Thomas Morus – ostrov Utopia

Francis Bacon [bejkn] – Nová Atlantida (torzo) – ideální

společnost řízená učenci

Tomasso Campanella [kampanela] – Sluneční stát

• Hermetická filozofie

• Typický projev renesančního myšlení a cítění

• Spojuje: empirickou přírodní vědu, okultní, mystické

praktiky a rituály, umění básnické, techniku, víru, racionalitu, filozofii

• Nabádá k celistvému cítění světa na podkladě mystiky i realismu.

• V přírodě vidí živý celek vyrostlý z nadpřirozených (božských) kořenů.

Zdroje:

• Corpus Hermeticum, 1. až 3. století – antické spisy připisované Hermu Trismegistovi

Do Evropy se dostaly v 15. st. a zajímala se o ně zejména florentská Akademie.

• Jiné esoterické spisy a tradice – židovská kabala, templáři aj.

Základní teze

Jednota mikrokosmu (člověka) a makrokosmu (vesmíru, universa)

„Co je nahoře, to je i dole.“

Celkové chápání univerza, Boha i člověka.

„Vše je nějak ve všem.“

Theophrastus Bombastus Paracelsus (1493 -1541)

• Německý lékař, alchymista, filozof

• Zakladatel lékařské chemie a chemie obecné

• Inspiroval německou mystiku.

• Propojil své empirické znalosti s duchovně-magickými dispozicemi.

Hieronym Cardan [kardan] (1500 – 1576)

• Italský myslitel, lékař, alchymista

• Univerzitní profesor matematiky a lékařství

• „Italský Paracelsus“

• Nalezl nové způsoby řešení některých rovnic – Cardanovy formule

• Sestavil horoskop Ježíše – byl vězněn