24. Francouzská filozofie

FRANCOUZSKÁ FILOZOFIE

OSVÍCENSTVÍ (17.-18. stol.)

• Myšlenkový směr, formace moderní spol., vývoj v Nizozemsku (tradiční osobní svoboda)

• Později popularita v ve VB a Francii VFR, Francie centrem osvícenství

• Důvěra v lidský rozum (neomezený cenzurou a předsudky) – dokáže vyřešit většinu problémů

• Racionalita, svoboda, lidská práva, demokracie, vědecký pokrok, osvobození mysli od předsudků a dogmat

• Kritika tradiční metafyziky, nábož. fanatismu a spekulace (všeho, co nelze ověřit smyslovým poznáním)

VOLTAIRE

• Ostrá kritika církve, výrazný ateista, věřil, že nábož. fanatismus a dogmata vedou k útlaku – nutný je rozum a tolerance: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ svoboda slova a myšlení

• Kritika Rousseauovi demokracie – podle něj jsou lidé moc nevzdělaní a iracionální – nej – osvícená monarchie

• Satirický román Candide (kritika slepého optimismu a nespravedlnosti) a Filozofický slovník (myšlenky osvícenství)

JEAN-JACQUES ROUSSEAU

• Lidé jsou šťastnější v přirozeném stavu (civilizace = nerovnost, útlak a korupce), skeptický k modernímu světu, snaha o návrat k přirozeným hodnotám a jednoduššímu způsobu života teorie spol. smlouvy

• Přímá demokracie – každý se má podílet na rozhodování, vláda založená na vůli lidu

• Emil čili o výchově – důležitá je výchova dětí (v souladu s přirozenými zákony a vlastními zkušenostmi, nikoli pod tlakem společenských dogmat)

MONTESQUIEU

• Teorie dělby moci – O duchu zákonů – zákonodárná, výkonná, soudní – zabránění nástupu tyranie – obrovský vliv

ENCYKLOPEDISTÉ A DIDEROT

• Jedno z nejvýznamnějších děl osvícenství: Encyklopedie – Diderot + d’Alembert – snaha o sjednocení všech tehdejších znalostí do jedné knihy – šíření osvícenství ve spol., nástroj pro kritiku církve a absolutismu

• Víra ve vzdělání a kritické myšlení

SCIENTISMUS

• Rozvoj přírodních věd (19.-20. stol.), už osvícenství kladlo důraz na vědu, ale až pokroky v biologii (Darwin), fyzice (Newton, Einstein) a chemii vedly k přesvědčení, že vědou se dá vysvětlit vše, (vliv pozitivismu – Comte)

• „věda je jediný platný způsob poznání,“ odmítá fil., teologii, intuici či umění jako platné způsoby poznání

• Všechny problémy (etické, sociální, psychologické...) lze vyřešit vědecky

• Comte, J. S. Mill, Richard Dawkins

POZITIVISMUS

• 19. stol., reakce na osvícenství a industrializaci, snaha aplikovat vědu i na fil. a společnost

• Tři fáze poznání: teologická, metafyzická (svět vysvětlován abstraktními pojmy jako „svoboda, osud“), pozitivní

• Věda a empirická data jsou jediným zdrojem platného poznání

• Společnost se má řídit vědecky vznik sociologie (Comte), behaviorismus v psychologii (J. B. Watson) …

• Auguste Comte – zakladatel pozitivismu a sociologie (spol. zkoumaná jako fyzikální svět)