24. Francouzská filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
FRANCOUZSKÁ FILOZOFIE
OSVÍCENSTVÍ (17.-18. stol.)
Myšlenkový směr, formace moderní spol., vývoj v Nizozemsku (tradiční osobní svoboda)
Později popularita v ve VB a Francii VFR, Francie centrem osvícenství
Důvěra v lidský rozum (neomezený cenzurou a předsudky) – dokáže vyřešit většinu problémů
Racionalita, svoboda, lidská práva, demokracie, vědecký pokrok, osvobození mysli od předsudků a dogmat
Kritika tradiční metafyziky, nábož. fanatismu a spekulace (všeho, co nelze ověřit smyslovým poznáním)
VOLTAIRE
Ostrá kritika církve, výrazný ateista, věřil, že nábož. fanatismus a dogmata vedou k útlaku – nutný je rozum a tolerance: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ svoboda slova a myšlení
Kritika Rousseauovi demokracie – podle něj jsou lidé moc nevzdělaní a iracionální – nej – osvícená monarchie
Satirický román Candide (kritika slepého optimismu a nespravedlnosti) a Filozofický slovník (myšlenky osvícenství)
JEAN-JACQUES ROUSSEAU
Lidé jsou šťastnější v přirozeném stavu (civilizace = nerovnost, útlak a korupce), skeptický k modernímu světu, snaha o návrat k přirozeným hodnotám a jednoduššímu způsobu života teorie spol. smlouvy
Přímá demokracie – každý se má podílet na rozhodování, vláda založená na vůli lidu
Emil čili o výchově – důležitá je výchova dětí (v souladu s přirozenými zákony a vlastními zkušenostmi, nikoli pod tlakem společenských dogmat)
MONTESQUIEU
Teorie dělby moci – O duchu zákonů – zákonodárná, výkonná, soudní – zabránění nástupu tyranie – obrovský vliv
ENCYKLOPEDISTÉ A DIDEROT
Jedno z nejvýznamnějších děl osvícenství: Encyklopedie – Diderot + d’Alembert – snaha o sjednocení všech tehdejších znalostí do jedné knihy – šíření osvícenství ve spol., nástroj pro kritiku církve a absolutismu
Víra ve vzdělání a kritické myšlení
SCIENTISMUS
Rozvoj přírodních věd (19.-20. stol.), už osvícenství kladlo důraz na vědu, ale až pokroky v biologii (Darwin), fyzice (Newton, Einstein) a chemii vedly k přesvědčení, že vědou se dá vysvětlit vše, (vliv pozitivismu – Comte)
„věda je jediný platný způsob poznání,“ odmítá fil., teologii, intuici či umění jako platné způsoby poznání
Všechny problémy (etické, sociální, psychologické...) lze vyřešit vědecky
Comte, J. S. Mill, Richard Dawkins
POZITIVISMUS
19. stol., reakce na osvícenství a industrializaci, snaha aplikovat vědu i na fil. a společnost
Tři fáze poznání: teologická, metafyzická (svět vysvětlován abstraktními pojmy jako „svoboda, osud“), pozitivní
Věda a empirická data jsou jediným zdrojem platného poznání
Společnost se má řídit vědecky vznik sociologie (Comte), behaviorismus v psychologii (J. B. Watson) …
Auguste Comte – zakladatel pozitivismu a sociologie (spol. zkoumaná jako fyzikální svět)