24. Francouzská filozofie

• Dílo: Kurz pozitivní filozofie, rozdělení tří fází poznání

• Herbert Spencer – aplikace pozitivismu na evoluční teorii – sociální darwinismus, biologický organicismus

• John Stuart Mill – empirismus, utilitarismus a pozitivismus, liberál

• Dílo: O svobodě, Utilitarismus (největší užitek nejvíce lidem)

• Stát nemá zasahovat lidem do života, pokud neškodí druhým, rovnost žen a reformy ve školství

NOVOPOZITIVISMUS

• 20. stol., vývoj moderní logiky – smysluplné jsou jen ty věty, které lze ověřit empiricky/logicky (tautologie), odmítnutí metafyziky, vznik ve Vídni (Rudolf Carnap)

EXISTENCIALISMUS

• Klade důraz na jednotlivce (svoboda, odpovědnost), reakce na svět. války, totalitní režimy, ztrátu jistoty

• Člověk je osamocená bytost, svět nedává smysl

• Žádná předem určená podstata, nejsme předem určeni, teprve svými činy vytváříme, kým jsme – naprostá svoboda, zároveň zátěž plné odpovědnosti

JEAN-PAUL SARTRE (1905-80)

• „existence předchází esenci“ = nejdříve jsme (existujeme), teprve potom se stáváme tím, kým jsme

• Radikální svoboda – i když si to neuvědomujeme tíha odpovědnosti (nemůžeme se vymlouvat na okolnosti)

• I když nemůžeme všechny situace ovlivnit, jsme za ně zodpovědní za naši reakci na ně

• Lidé žijí v tzv. „zlé víře“ (klamou sami sebe, aby nemuseli přijmout svobodu) x autentický člověk – v souladu se svobodou, bez výmluv a klamů

SIMON de BEAUVOIR

• Spisovatelka, feministka, ateistka, existencialistka, emancipace žen, sociální teorie, svobodomyslný život

VITALISMUS

• Protiváha k mechanickému pojetí světa a důrazu na rozum a vědu

• Život má svou tvořivou sílu, která rozumem nelze popsat (není to mechanický proces)

HENRI BERGSON

• Nobelova cena za literaturu, zakladatel vitalismu, velký vliv na fil., psych., umění

• Život nelze vysvětlit pouze vědou a rozumem, élan vital – životní proud – klíčový pojem, nachází se ve všem živém

• Tato síla – tvořivá, spontánní, nevyzpytatelná

• Rozdíl mezi objektivním (chronos) a subjektivním (prožívaným – duree) časem, prožívaný = skutečné životní tempo

• Důležité je vnímání intuicí (rozum rozkládá a analyzuje x intuice chápe celek)

STRUKTURALISMUS

• 2. pol. 20. stol., zaměření na skryté systémy a struktury (ne jednotlivce), které řídí kulturu, společnost, myšlení…

• Nejsme tvůrci smyslu, ale jeho nositelé – význam je ve struktuře, jež nás přesahuje

• Studium jazyka, později v sociologii, psychoanalýze, antropologii

• Claude Lévi-Strauss (1908–2009) – studium mýtů, kultur a příbuzenských vztahů

• Michel Foucault (1926–1984) – jak se historicky měnil pohled na šílenství, sexualitu, trest nebo nemoci

POSTMODERNISMUS

• Fil. a kulturní směr, nejistota a proměnlivost světa (konec 20. stol.)

• V době rychlého rozvoje médií, globalizace a informačního přetížení lidé ztrácejí víru v „velké příběhy“ – tedy v ideologie a univerzální pravdy, které slibovaly smysl a pokrok (nedůvěra k metapříběhům)

• Nevěří v jedinou pravdu, připouští mnoho pohledů na svět

• Člověk žije ve světě mediálních obrazů (simulaker), ty nahrazují skutečnost (nevíme, co je reálné)

• Pravda je výsledkem dohody mezi lidmi