ZSV - 12. Etické a náboženské systémy Východu

Čínská tradice – taoismus a konfucianismus.

Taoismus - Čína = cesta k nitru a přírodě, propojení člověka a přírody, přirozenost, pokora

• zakladatel = Lao-c‘(=starý mistr) – 6. st. př. n. l.

• mezi nejuctívanější bohy patří Cao-wang, ochránce domácího krbu

  • filosofická škola založena na textech Tao-te-ťing (Kniha o cestě a ctnosti) = základní spis

• základní principy čínského myšlení: taoismus má celkem tři principy

  • návrat k přirozenosti - tao (cesta)

  • propojení přírodního řádu a lidského života - te (ctnost, projev taa)

  • propojení státu a rodiny - wu-wej (aktivní nečinění)

  • harmonizace

  • svět je v neustálém pohybu

  • stálost neexistuje

• moudrý člověk má směřovat k úctě, harmonii (umí ovládat sám sebe)

• smyslem života je následovat přírodu a vesmír

• osvícený člověk je nezaujatý a navrací se k dětské prostotě

• JIN a JANG = všechny složky mají ženskou i mužskou složku = ROVNOVÁHA, jeden neexistuje bez druhého

  • jin = ženskost, pasivní síla – voda a zem

  • jang = mužskost, světlá a tvořivá síla – oheň a vítr

Konfucianismus = ucelený systém morálky, sociálních, politických a náboženských myšlenek

• zakladatel = Kchung-fu-c (Konfucius); 6. století př. n. l.pro konfuciány bylo nejdůležitější funkcí náboženství vštípit lidem morální hodnoty = etika

• základním rysem konfucianismu je příklon ke člověku a k praktickému životu

• zlaté pravidlo = „Vážit si lidí a chovat se tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně.“

• hlavní principy: - rodina má prvořadý význam

  • ohleduplnost a soucit

  • úcta ke starším a předkům

  • správné chování a jednání

  • rozvíjet vůli, píli, laskavost

• Indie – spor mezi křesťanstvím a hinduismem

• Čína - budhismus, taoismus, katolicismus, protestantství a islám