10.Tepenny system,TK, P, zilni system, zvlastnosti KO 03
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1. žíly hluboké- mají stejný průběh jako tepny HK, jsou většinou zdvojené, opatřené chlopněmi a názvy jsou totožné s názvy procházejících tepen.
2. žíly povrchové- uložené v podkoží a snadno přístupné. Na hřbetu ruky a palcové straně se nachází žíla hlavová (v. cephalica) a na malíkové straně žíla královská (v. basilica). Žíla hlavová běží po zevní straně předloktí a po přední ploše paže do podkličkové krajiny, kde ústí do žíly podpažní (v.axillaris). Žíla královská ústí do žíly pažní (v.barachialis). Obě povrchové žíly jsou spojeny v loketní jamce šikmo probíhající žilou (v. mediana cubiti), nejčastěji používanou žilou pro odběry krve nebo pro nitrožilní podávání léků a roztoků.
Do horní duté žíly je také přiváděna krev z hrudních orgánů a mezižeberních prostorů cestou žíly nepárové (v.azygos)
Dolní dutá žíla (vena cava inferior) – začíná v místě přechodu bederní páteře v kost křížovou (promontorium) soutokem obou společných žil kyčelních (vv.iliacae communes), prochází bránicí a ústí do pravé předsíně. Jejími hlavními přítoky jsou:
žíly jaterní – 2-3nepárové žíly přivádějící krev z jater
párové žíly ledvinné (cc.renales) přivádějí krev z ledvin
pravá žíla varlatová (v.testicularis dextra) nebo vaječníková (v. ovarica dextra) – vlevo ústí tyto žíly do levé žíly ledvinové
žíly ze zadní stěny tělní
Společná žíla kyčelní (v.iliaca communis) vzniká spojením zevní a vnitřní žíly kyčelní. Vnitřní žíla kyčelní (v.illiaca interna) odvádí krev ze stěn pánve a pánevních orgánů, kolem nichž vytváří husté žilní pleteně. U dlouho ležících, nehyblivých pacientů zde vzniká nebezpečí žilních trombů a možnost jejich zvolnění a vmetení do plic.
Zevní žíla kyčelní (v.iliaca externa) je přímé pokračování žíly stehenní (v. femoralis), která odvádí krev z celé DK. Také žíly DK jsou uspořádány do dvou systémů:
žíly hluboké- stejně jako na horní končetině provází stejnojmenné jako tepny. Až k zákolenní jamce jsou zdvojené, opatřené četnými chlopněmi a příčnými spojkami.
Z žilní pleteně na hřbetu nohy je vytvořena velká a malá žíla skrytá. Velká žíla skrytá (v. saphena magma) prochází za vnitřním kotníkem, po vnitřní ploše bérce a stehna až po tříslo, kde ústí do žíly stehenní. Malá žíla skrytá (v. saphena parva) jde za zevním kotníkem na lýtko a pod kolenem se zanořuje a ústí do žíly zákolenní.
Povrchové žíly dolní končetiny mají četné spojky s žilami hlubokého systému. Tyto spojky jsou opatřené chlopněmi, při jejich nedomykavosti se krev hromadí v povrchovém řečišti, vzniká vakovité rozšíření žil (varices).
USPOŘÁDÁNÍ CÉVNÍHO SYSTÉMU:
MALÝ KREVNÍ OBĚH = malý plícní oběh
Začíná v pravé komoře, odkud odstupuje plícní kmen (truncus pulmonalis), který se větví na 2 plícní tepny pravou a levou (arteria pulmonalis dextra, sinistra), které vstupují do plíce, kde se postupně větví až v síť vlásečnic, která opřádá plicní sklípky. Mezi krví protékající vlásečnicemi a plicními sklípky probíhá výměna dýchacích plynů (kyslíku a oxidu uhličitého). Z plicních vlásečnic se postupným spojováním tvoří 4 plícní žíly, tedy na každé straně 2 plicní žíly (venae pulmonales), které vedou okysličenou do levé předsíně.