První pomoc u křečových stavů

13. první pomoc u křečových stavů

Křeče

• = stahy příčně pruhovaného svalstva bez koordinovaného a účelného rázu, postihují jednotlivé svalové skupiny nebo svalstvo celého těla.

Typy křečí:

• Tonické – celková ztuhlost, sval je zatnutý (např. tetanus,hypokalcemie)

• Klonické – opakované svalové záškuby (např. vzteklina, otravy, hypoglykémie)

• Tonicko-klonické – celková ztuhlost + opakované svalové záškuby (epilepsie, eklampsie)

• Křeče z únavy – omezeny na svalovou skupinu, bolestivé, bez poruchy vědomí; jsou čistě tonické.

EPILEPSIE

• Záchvatovité neurologické onemocnění, charakterizované především záchvaty tonicko-klonických křečí spojených s poruchou vědomí.

• Příčinou je nadměrná elektrická aktivita v mozku a nervovém systému.

• V naší populaci - přibližně 1% výskytu této nemoci.

• Příčiny jsou různé – např. poškození mozku při úrazech, změny tkáně při CMP. Každé poškození mozku (i zdánlivě nepatrné) může mít za následek výskyt epileptických záchvatů.

• Na vyvolání záchvatu se mohou podílet různé okolnosti – nedostatek spánku, horečka, vyčerpání, některé léky a alkohol (nebo jeho náhlé odnětí!).

Velký epileptický záchvat – Grand-mal – příznaky

• Může, ale nemusí být tzv. aura – krátký, několikavteřinový „zvláštní“ pocit před záchvatem - brnění, čichové či jiné vjemy.

• Pacient padá k zemi, upadá do bezvědomí.

• Svaly se napínají v křeči – ta trvá několik desítek sekund a je pak vystřídána záškuby končetin.

• Objevuje se lapavé dýchání, pěna u úst, typické je pokousání jazyka a pomočení či pokálení.

• Po odeznění křečí několikaminutové hluboké bezvědomí, ze kterého se pacient postupně probírá k vědomí.

• Pacient bývá po záchvatu chvíli zmatený, než se probere k plnému vědomí; charakteristické je, že si na záchvat nepamatuje.

Malý epileptický záchvat – Petit-mal – příznaky

• Částečná nebo úplná ztráta kontaktu s okolím, bez křečí nepřítomný pohled, zahledění se, zastavení v řeči nebo psaní

• Automatismy přešlapování, žvýkání, opakované pohyby rukou

Status epilepticus

• Záchvat trvající déle než 30 minut nebo intermitentní záchvaty s bezvědomím

• Život ohrožující stav

• Riziko vzniku zástavy dýchání, oběhu a aspirace do plic

Epileptický záchvat – první pomoc

• Odstranit předměty z okolí, které by mohly způsobit poranění.

• Podložit event. přidržet hlavu, aby nedošlo k jejímu poranění. Uvolnit oděv kolem krku.

• Záškubům ani křečím nebráníme!!!

• Po odeznění křečí uložit pacienta do zotavovací (stabilizované) polohy.

• Nerozevírat násilím ústa, vyčkat konce záchvatu, a pak vyčistit dutinu ústní.

• Při pozáchvatové dezorientaci pacienta slovně uklidňujeme.

• Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).

• Je-li to možné, zjistíme anamnézu - pacienta léčeného s epilepsií, u něhož nedošlo k poranění vyžadující ošetření, ani u něj nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.