Pracovní právo přednášky

SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU ZE ZÁKONA

▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU ROZHODNUTÍM SLUŽEBNÍHO ORGÁNU

K výše uvedeným důvodům skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu je třeba doplnit, že při skončení služebního poměru na dobu neurčitou a to v případě, že marně uplynula doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby
z organizačních důvodů (výše pod písm. d)) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného, a to při nepřetržité době trvání služebního poměru

▀ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU NA ZÁKLADĚ ŽÁDOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE

Služební poměr může skončit i jako následek písemné žádosti státního zaměstnance. Samotná žádost tak nemá za následek skončení pracovního poměru. Je pouze předpokladem pro vydání rozhodnutí, které následně vydá služební úřad. Služební poměr skončí uplynutím doby uvedené v rozhodnutí. Rozhodnutí o skončení služebního poměru se vydá tak, aby služební poměr skončil do 60 dnů ode dne podání žádosti.

NEZÁKONNÉ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Bylo-li by pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno pro nezákonnost, služební poměr státnímu zaměstnanci neskončil a má nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby; tím není dotčeno skončení služebního poměru, pokud uplynula lhůta zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby, tato lhůta začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí
o skončení služebního poměru.

Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle ustanovení o skončení služebního poměru na žádost státního zaměstnance. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru na žádost státního zaměstnance.

1. V podrobnostech studijní předmět Veřejná správa, OPF SU (RICHTER. J, Veřejná správa – studijní opora, 2014), ↩

2. Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, U 3/2 SbNU, sp. zn. II. ÚS 75/93↩

3. Klasickou teorii o rozdělení státní moci na moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní vypracoval v první polovině 18. století francouzský ideolog osvícenectví CH. L. MONTESQUIEU žijící v létech 1689 - 1755.↩

4. Latinsky „potestas legislativa“↩

5. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů↩

6. Již prvotní křesťané a později i katolický filozof sv. Tomáš Akvinský (1225 –7.3.1274) učil, že veřejné – obecné blaho (salus publica - commune), má přednost před blahem jedince (salus persona). Od toho také historické pravidlo Salus Populi Suprema Lex Esto - Blaho lidu nechť je nejvyšším zákonem.↩

7. Forsthoff, E.: Lehrbuch des Verwaltungsrecht, sv.1, München, Beck, 1973↩

8. Výjimkou např. odměňování na vysokých školách podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Odměna za prací je zde poskytována ve formě mzdy.↩

9. Rada Evropy(anglicky Council of Europe, CoE) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí. Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidsko právních. Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.↩

10. sněmovní tisk 1162, III. volební období↩

11. V podmínkách státní služby má naprosto stejné postavení kolektivní dohoda, kterou je možné upravit práva státních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti stran této dohody. Postup při uzavírání kolektivní dohody, jakož i řešení kolektivních sporů se řídí zákonem o kolektivním vyjednávání. Platnost a účinnost kolektivní dohody se řídí zákoníku práce (§ 26). ↩

12. Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky
    a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.↩

13. § 283 až § 285 zákoníku práce↩

14. např. pedagogičtí pracovníci podle § 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, úředníci územně samosprávných celků podle § 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků,

    atd..↩

15. Nikoliv ostatních zaměstnanců územně samosprávných celků, kteří vykonávají obslužné a manuální práce nebo je řídí. Zde platí bezvýjimečně uváděná obecná úprava podle zákoníku práce.↩

16. K přihlášce uchazeč připojí životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíce,

    ověřenou kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.

    ↩

17. Výběrové řízení konat nemusí k obsazení služebního místa v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby
    a zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud tento státní zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební místo. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo postupem podle jiného zákona, v případě přeložení, převedení na jiné služební místo, apod.↩

18. V ministerstvech a v Úřadu vlády členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele odboru.↩

19. § 350a zákoníku práce „Týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů“.↩

20. Činnosti v oborech služby smí zaměstnanec, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, vykonávat jen pod odborným dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního zaměstnance↩

21. Text služebního slibu : „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“↩

22. celkem jde o 18 paragrafů (§ 17 – § 34) ze 48.↩

23. Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).↩

24. § 50 odst. 1 zákoníku práce ve znění novely zákona č. 303/2013 „Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží“.↩