Světová ekonomika přednášky

• Transformační

• Růstová

• Bariérová

• Interakční

Teorie mezinárodního obchodu

Zabývá se problémy jako:

• Příčiny obchodu a problémy stanovení cen

• Efektivní alokace výrobních faktorů mezi zeměmi

• Redistribuce důchodů a bohatství mezi zeměmi

• Růst domácí ekonomiky vlivem zahraničního obchodu

• Mechanismus fungování světového trhu

• Institucionální uspořádání ekonomiky vlivem zapojení do světové ekonomiky

Teorie:

• Merkantilisté- zahraniční obchod byl nevýhodný

• Klasická teorie mezinárodního obchodu- zahraniční obchod je výhodný na základě:

1. Teorie absolutních výhod (Adam Smith)

2. Teorie komparativních výhod (David Ricardo)

• Neoklasická teorie mezinárodního obchodu

1. Teorie alternativních nákladů (GotfriedHaberler)

2. Teorie vybavenosti výrobními faktory (Heckscher- Ohlinův teorém)

• Standardní teorie mezinárodního obchodu (P. R. Krugman- nabídka, poptávka)

Obchodní politika státu

• Souhrn zásad a jim odpovídajících prostředků, kterými stát působí na stimulaci nebo zeslabení vývojových tendencí zahraničního obchodu

• Nástrojem je reagovat na teritoriální a komoditní strukturu vývozu a dovozu statků

• Cílem je zajištění růstu a vnější rovnováhy a ekonomiky

• Koncepce:

• Liberalismu- nezasahování státu do mezinárodního obchodu

• Protekcionismu- opatření na podporu domácí ekonomiky

→ progresivní

→ degresivní

→ agresivní

CLO

• Poplatek vybraný za zboží přecházející hranice země

• Funkce:

• Rozpočtová a fiskální

• Regulace vnitřního trhu

• Regulace vnější směny statků

• Účinky dopadu zavedení cel:

• Protekcionistický

• Na spotřebu

• Na státní rozpočet

• Přerozdělovací

• Konkurenční

• Důchodový

• Na platební bilanci

• Na směnné relace

Množstevní omezení (kvóty)

• stanovení množství výrobků, které je možno dovézt v daném období a nad toto množství je dovoz zakázán

• mnohem tvrdší dopad na ekonomické subjekty než cla

• žádné příjmy do státního rozpočtu

• čistá monopolní renta (příjmy, které by z cel šly do státního rozpočtu, zde získají domácí nebo zahraniční dovozci)

• od období 2. světové války existují stále sílící tendence k liberalizaci mezinárodního obchodu → cíl mnoha mezinárodních dohod a smluv

Mezinárodní obchodní smlouvy a dohody

• Hansovní město- Hamburg a Brémy

• Tordesillanská smlouva (1494- Portugalsko a Španělsko)

• Merthuenova smlouva (1703- Anglie a Portugalsko)

• Německá celní unie (1850)

• Cobden- Chavalierova smlouva (1860- Francie a Anglie)

• Rakousko-uherský celní sazebník (1878)

• Smooth-Hawleyův zákon (1931- USA vs. Svět)

Mezinárodní organizace týkající se obchodu

1. Mezinárodní obchodní organizace ITO (1946)

• Nevznikla, ale v jednání o chartě byla ustanovena Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT (1948)

1. Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT

• Mnohostranná obchodní dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum, Světovou obchodní organizaci (WTO), k jednání o obchodních záležitostech a řešení sporů mezi členy

• Založilo ji 23 států (včetně Československa)

• Zásady GATT: