Světová ekonomika přednášky

• Podobnou koncepci uplatňuje v pojetí rozvojových zemí také Mezinárodní měnový fond, jehož členění zobrazuje tabulka

Členění ekonomik dle Mezinárodního měnového fondu k roku 2015

Skupina Počet zemí

Vyspělé ekonomiky

Země Euro zóny 19

Země G7 7

Další vyspělé ekonomiky (kromě výše uvedených vč. NIZ) 14

….markets a rozvojové ekonomiky

Země Subsaharské Afriky 46

…..markets Evropy 12

SNS 12

Země rozvojové Asie 29

Země Blízkého Východu, severní Afrika, Afganistan, Pákistán 22

Země Latinské Ameriky a Karibiku 32

Vývojové tendence

Diferenciace

• Proces provázející narůstání společenských rozdílů, kdy nejzřetelněji se projevuje v ekonomické a sociální oblasti

• Projevuje se to nejen v rozdílech mezi rozvojovými zeměmi navzájem (vnější diferenciace), ale také uvnitř ekonomik v souvislosti s nerovnoměrností v rozdělování důchodů a bohatství (vnitřní diferenciace)

Tři etapy diferenciace

1. První fáze (60. A 70. Léta)

• Hlavní rys – vytvoření dvou pólů rozvojového světa – země stagnující a země s rychlým ekonomickým růstem (v průměru tak vykazovaly tyto země vysoké tempo ekonomického růstu)

1. Druhá fáze (druhá polovina 70. Let do počátku 80.)

• Diferenciaci urychlily ropné a surovinové krize znamenající obrovský ekonomický růst pro země surovinově vybavené (např. Saudská Arábie) a obrovský propad pro země nevybavené (zvláště země Subsaharské Afriky)

1. Třetí fáze (počátek 80. Let až dodnes)

• Nižší ekonomický růst a větší ovlivňování tohoto růstu inovačními procesy a strukturálními změnami ve světové ekonomice

Koheze, neboli soudržnost

• Klesá – v 70. Letech byla tato soudržnost na nejvyšším stupni (podpora zemí OPEC v době ropné krize a předložení koncepce nového mezinárodního řádu na jednáních OSN)

• Od 80. Let – narůstající rozpory mezi rozvojovými ekonomikami a politické události (reaganomika, rozpad socialistického bloku) neustále slábne

80. A 90. Léta na základě celosvětového vývoje, dochází v rozvojových ekonomikách k větší orientaci na tržní vztahy a rostoucí úloze soukromého sektoru

Vytvořeny strategie tržně orientovaného rozvoje – podpora soukromého podnikání a konkurence, odstraňování překážek k podnikání a dotaci a změně hospodářské politiky (např. daní, výdajů, podpory růstu apod.)

• Ekonomické reformy – snížit úlohu státu v ekonomice, a to hlavně prostřednictvím privatizací.

Privatizační proces – rozdíly – někde probíhal velmi pomalu (v roce uveřejnila zpráva Světové banky (1987), v 90 zemích bylo privatizováno pouhých 530 podniků).

• Např. v Chile bylo v letech 1981 až 1982 prodáno 232 státních podniků a 250 vráceno původním majitelům, zatímco např. v Malajsii bylo v roce 1983 předáno soukromému sektoru pouze 14 podniků, podobně jako na Srí Lance, kde jich bylo 11