Světová ekonomika přednášky

Reformy:

• Nejprve zaměřovaly na formální reorganizaci organizační struktury podniků (měnilo se začlenění podniků po vyšší jednotky a odvětvová ministerstva)

• Upustilo se od přidělování naturálních úkolů, přešlo se k peněžním kategoriím

• Část zdrojů se přenechávala podnikům (část zisku, potom část odpisů, pak všechny odpisy)

• Hledaly se formy zainteresovanosti pracujících (soutěžení), ale uplatňovaly se i formy otevřeného či skrytého nátlaku

• Podniky souhlasily, ale požadovaly svobodu v rozhodování o zdrojích, které vyprodukují

• Aby rozhodování bylo správné, musela existovat objektivní kritéria- ceny (vyrobených statků, i ceny výrobních faktorů)

• Nutnost rehabilitovat trh

• Sebepožírající ekonomika

• Severní Korea- s ohledem na svou důslednou autarkní ekonomii, se vyčerpala a lidem hrozil dokonce hladomor (v roce 1996)

• V evropských socialistických zemích, díky jejich zapojení do světové ekonomiky se vyčerpání ekonomik projevilo

• Rostoucím zadlužením (Polsko, Maďarsko)

• Omezováním investic do infrastruktury a veřejného sektoru (bývala ČSSR)

• Omezování spotřeby domácností (Rumunsko, Bulharsko)

Vývoj ekonomiky s CPE

• Vznik spojen se vznikem SSSR v roce 1922

• Po druhé světové válce byla připojena řada tzv. lidově-demokratických zemí střední a jihovýchodní Evropy (Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a NDR, která vznikla na sovětské okupační zóně Německa)

• tyto země vytvořily vojensko-politické seskupení, tzv. Varšavská smlouva

• K socialismu se v Evropě hlásila ještě Albánie a Jugoslávie

• V Asii se hlásily Čína, Mongolsko, Laos, Vietnam a Severní Korea, ve střední Americe pak Kuba

• Světové hospodářství se rozdělilo na dvě části- světová kapitalistická a světová socialistická soustava

• jejich vzájemný vztah se rozvíjel ve znamení studené války a ve znamení příprav na válečné střetnutí

• Vydělení ze světové ekonomiky- faktory:

• Institucionalizace vzájemných vztahů vytvořením Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)

• Materializace ekonomických vztahů, kdy vzájemné ekonomické vztahy měly charakter naturální směny

• Odchod, resp. neúčastí ve světových měnových a kapitálových institucí (IMF a IBRD) a oddělení se od světových cen

• Vnější vztahy s ostatními zeměmi podléhaly ideologickým hlediskům (soutěž o RZ)

• Počáteční vývoj- velmi uspokojivý

• 60. léta 20. století- pokles (pokles temp růstu HDP)

• Technické a technologické zaostávání za HVZ a trvalý pokles vývozní výkonnosti

Reforma a transformace CPE

• Po násilném potlačení reforem v české republice v roce 1968, pokračovaly zejména v Maďarsku a Polsku

• Hlavní rysy:

• Změna úlohy a postavení centrálního plánování směrem k dlouhodobosti a zvýšení role finančních a cenových nástrojů

• Aktivizace hospodářských organizací jejích větší samostatností, zaváděním samofinancování a poskytováním samostatnosti v zahraničním obchodě

• Rozšiřování pravomocí hospodářských organizací poskytnutím možnosti vytváření samostatných plánů, omezováním počtu direktivních úkolů a přechodem na nepřímé ekonomické nástroje v ukládání úkolů

• Objektivizace cen- zajistit implementaci světových cen a vytvořit parametrické prostředí pro fungování podniků

• Reformní hnutí neuspěla a v mnoha případech prohloubila ekonomické problémy (reformy byly realizovány v podmínkách politického a ekonomického monopolu opírajícího se o státní vlastnictví)

• Reforma (úprava) systému nebyla možná, naopak se ukázala jako nutná transformace (přeměna) systému → Demokratická revoluce- 1989-90 v evropských CPE