Světová ekonomika přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pozice ČSR a ČSR socialistické republiky jako CPE
ČSR patřila mezi dvěma sv. válkami k průmyslově- agrárním tržním ekonomikám
Zlom v dalším vývoji ČSR ekonomiky znamenala 2. Sv. válka
Konec války byl spojen nejen s porážkou fašismu, ale také s novým mocensko-politickým uspořádáním Evropy a celého světa
V rámci dohod o poválečném uspořádání světa přišla ČSR o část svého území, a to Podkarpatská Rus, která připadla Sovětskému svazu (včetně cca půl miliónu obyvatel)
Dohody umožnily ČSR odsunout ze svého území německé obyvatelstvo obydlující převážně pohraniční oblast, což poznamenalo rozvoj pohraničí
Období v letech 1945-1948
ČSR se snažilo najít vlastní cestu zapojení své ekonomiky do ekonomiky světové
Přepokládalo se, že se zapojí do obchodu, jak se zeměmi Východu, tak i Západu
Potřeba modernizovat strukturu ekonomiky a přeorientovat ji na nová moderní průmyslová odvětví, jako elektrotechnický průmysl
Snahy ztroskotaly na převratu v únoru 1948
ČSR následně odmítlo pomoc Marshallova plánu a v roce 1949 vytvořilo společně s dalšími státy východního bloku Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
ČSR bylo v rámci RVHP průmyslovou zemí a očekávalo se od ní, že pomůže při industrializaci ostatních členů tohoto uskupení, jejichž ekonomiky byly převážně agrárně orientované
V roce 1951 ČSR definitivně přebírá sovětský model řízení ekonomiky
Členství v RVHP a jednoznačná orientace na výstavbu socialismu výrazně zjednodušilo mezinárodně- obchodní vztahy- přeorientace ZO na členské země RVHP
Ekonomická úroveň měřená ukazatelem HDP/obyvatele
Po roce 1948 postupné zhoršování pozice ve světové ekonomice oproti pozici před druhou světovou válkou
ČSSR se řadila z hlediska úrovně vyprodukovaného HDP/obyvatel v roce 1980 na 28. Místo na světě, v roce 1987 na 25. Místo
Ekonomiku ČSSR lze řadit na konci 80. Let minulého století mezi středně vyspělé průmyslové země
Prohlubovali se rozdíly mezi ekonomickou úrovní ČSSR a většinou ostatních západoevropských tržních ekonomik
Jako jedna z příčin ekonomického zaostávání ČSSR ve sledovaném období byla uvedena nevhodná odvětvová struktura ekonomiky
V roce 1985 se na celkové tvorbě HDP podílel primární sektor cca 12% sektor sekundární 52,9% a terciér přispíval k vytvořenému HDP pouze 35,1%- TRADIČNÍ STRUKTURA ISA
I přes relativně vysokou hodnotu ukazatele HDP/obyv. nelze zařadit ČSSR v tomto období mezi hospodářsky vyspělé země
Realizace centrálně plánovaného řízení ekonomiky založeného na prudké industrializaci s orientací především na těžký průmysl- odvětví, které mělo za úkol zabezpečit požadavky zbrojení v období studené války
Pozice ČR po roce 1989
Experiment v podobě CPE se definitivně zhroutil v Listopadu 1989
Nová etapa vývoje:
Byla velmi krátká a byla ukončena 31. 12. 1992, kdy zanikla česká a slovenská federativní republika (ČSFR) a 1. Ledna 1993 vznikají dva samostatné státy- Česká REPUBLIKA Slovenská republika
Nově vytvořená Česká republika zaujímá 78,9 tis. Km2 a na jejím území žije cca 10,3 mil obyvatel
Docházelo k transformaci CPE na ekonomiku tržní
Ekonomické dopady transformace měly očekávaný průběh J- křivky
Nejprve došlo k výraznému poklesu ekonomické výkonnosti a úrovně České republiky (tzv. náklady transformace)
Následně došlo k určitému oživení české ekonomiky, které dříve či později mělo vést k dosažení stejné úrovně HDP, jaké bylo dosahováno před započetím transformace
Priorita zahraniční politiky- integrace ČR do struktur EU- povedlo se 1. Května 2004
Odstup od ekonomiky Evropské Unie byl značný
V HDP/obyv. přepočítaného dle PPP dosahovala ČR v roce 2005 cca 73,2% ekonomické úrovně EU
Nižší ekonomická úroveň státu se odrážela v jeho nižší cenové hladině v porovnání s Evropskou unií
V roce 2005 dosahovala relativní cenová hladina v České republice cca 56% průměru Evropské Unie
ČR s indexem kurzové odchylky (ERDI) ve výši 1,845 se v roce 2005 řadila mezi státy s největší disproporcí cenové hladiny vůči EU
strukturální změny, ke kterým v průběhu transformace české ekonomiky docházelo, tvořily základ reálné konvergence se státy Evropské unie
docházelo postupně k prosazování tendence poklesu podílů výrobních odvětví (zemědělství, průmysl, stavebnictví) a růstu podílu sektoru služeb na tvorbě HDP.