Světová ekonomika přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Leninův nástupce J.V.Džugašvili (Stalin), prosadil své představy a názory na potřeby rozvoje Ruska
Teze rozšíření revoluce po celém světě, což vyžadovalo zbraně a tedy rozvoj těžkého průmyslu (v podstatě se vrátil k modelu industrializace carského Ruska)
Odmítl závazky předchozích vlád- uzavřeny kapitálové zdroje zahraničí
Potřebné zdroje byly získány krádeží- cenovou politikou, likvidací ozbrojených zemědělců (kulaků) a násilnou kolektivizací- zdroje ze zemědělství předisponovány do průmyslu, a to za cenu dlouhodobého úpadku zemědělství (výsledkem byl např. hladomor ve 30. Letech)
Nástup N. S. Chruščova (1958- 1964)- uvolnění uvnitř země i mimo ní
Hrozba válkou byla nahrazena mírových soutěžením a určitými úspěchy, jak v rozvoji ekonomiky, tak vědy (v kosmické soutěži mezi USA a SSSR udávalo po dlouhé roky tón právě SSSR)
V ekonomické oblasti nebylo dosaženo úspěchu- reformy
Delší Brežněvovo (1964-1982) vedení Ruska mělo z reforem velké obavy, obávalo se ztráty moci a vlivu, a to nejen uvnitř země (viz. Zásah v ČSSR)
Reformy oddalovány, došlo ke stagnaci ekonomiky
Nové vedení Michaila Gorbačova (1985-1991) si uvědomilo neschopnost obstát v soutěži s USA (viz. Reaganova snaha uzbrojit Rusko)
Nutnost zásadních změn ekonomiky a politiky
Perestrojka- uvolnit iniciativu občana, dát mu svobodu a pocit zodpovědnosti (dostát tedy ideálům socialismu)
Došlo k ohromnému vnitropolitickému uvolnění, obnovení prvků demokracie, avšak ekonomická reforma prováděná v jejím rámci nebyla důsledná a její koncept byl od začátku nejasný (Gorbačovovou představou o reformě byl vlastně Leninův NEP)
Transformace probíhaly živelně
Rozpad CŘ – které nebylo ničím nahrazeno vedl k chaosu ve výrobě, lidé zvyklí na příkazy většinou nebyli schopni, a ani ochotni, se sami o sebe postarat
Nekoordinovaná transformace ekonomiky (reforma byla zahájena v roce 1992) vedla k obrovskému poklesu produkce, vzestupu inflace a zadlužení státu, kdy důsledkem byl vzestup bídy a nespokojenosti obyvatelstva
Proběhla privatizace, vznikla podnikatelská vrstva (i když poněkud divokých mravů) a rozvíjel se bankovní sektor
Mentalita ruského managementu prodělávala dramatickou změnu prioritních hodnot, a to ze stavu „vezmi to, co jsi dostal přiděleno a nějak to spotřebuj“ do stavu „vydělej si a rozumně to investuj“
Změna nejhlouběji zakořeněného stereotypu, se kterým bojoval už car Petr I. Když zjistil, že podnikatelé přidělené zdroje nevyužívají tak, jak by bylo třeba.
Ekonomickou transformaci bylo nutno uzpůsobit tak, aby rostoucí bída a chaos neohrožovaly moc
V roce 1994 vláda premiéra V. Černomyrdina ohlásila konec „tržního romantismu“ a nástup snad o stabilizace ekonomiky
Podařilo se až současnému prezidentovi V. Putinovi- zabezpečil fungování státu, především výběr daní a výplaty státním zaměstnancům