Obchod na korze

Na Slovensku byl holocaust vždy citlivé téma, a proto se Slováci zprvu nechtěli touto tématikou vůbec zabývat. I z tohoto důvodu byl film natočen pod záštitou barrandovského studia. Snímku se nejprve na domácí půdě nedostalo dobrého přijetí.

R:

Poznámky k filmu:

Ve filmu je velmi výrazná hudba, která je součástí příběhu a snaží se divákovi navodit patřičnou atmosféru.

(od začátku, 2:32, 5:45)

Médium kamery se zvýrazní v jediném momentu, kdy se Tono podívá poprvé za celý film přímo do objektivu.

(6:28)

Zajímavá je například scéna snu, ve které postavy spolu komunikují pouze neverbálně, ale můžeme v pozadí slyšet jejich rozhovor

Tonova sebevražda je zprostředkována pomocí několika krátkých záběrů. Jedná se o záběr na skobu na stropě a na převrženou židli. Po této scéně se opět objevují snové záběry, které mají metaforicky značit úmrtí. Grosman ve své novele sebevraždu přímo nevyjadřuje, čtenář si ji může domyslet z jasných náznaků.

(8:00)

T:

Již na začátku filmu zjišťujeme, že příběh se odehrává roku 1942 ve Slovenském městečku.

Ve filmu je často vyjádřena Brtkova dětská duše. Příkladem je scéna, kdy pozoruje přes dno sklenice svou rodinu, paroduje Adolfa Hitlera, nebo skáče panáka. Jeho povahu šaška dokládá i scéna, kdy si zkouší před zrcadlem oblek a klobouk od vdovy Lautmanové a těší ho, že se podobá Chaplinovi.

Filmové zpracování lépe reflektuje Slovenské prostředí prostřednictvím místního nářečí, kterým se ve filmu mluví. V knižní předloze žádné nářečí není přítomno.