ČD - Jeden den Ivana D.

JEDEN DEN IVANA DĚNISOVIČE

1. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

   • Autor: Alexandr Solženicyn narozen roku 1918 a zemřel roku 2008. Byl to prorazil, publicista a působil i jako učitel. Strávil 8 let v sovětských lágrech za kritiku Stalinova režimu a specifické prostředí táborů pro politické vězně důkladně znal. Část života žil ve vyhnanství a část v emigraci. Druhá světová válka a fenomén Gulagu pro něj znamenaly dva největší inspirační zdroje. Je autorem rozsáhlých děl jako Rakovina, románový cyklus Rudé kolo, trojdílné dílo Souostroví Gulag a mnoha politických spisů. V roce 1970 byla Solženicymu udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti Solženicynovi sílila a vyústila v únoru 1974 v jeho deportaci ze země. Žil s rodinou v Německu a ve Švýcarsku, v roce 1974 se odstěhoval do USA. V roce 1994 se vrátil z emigrace zpět do Ruska.

   • 1. Vydání, rok vzniku díla: 1962

   • Rok, místo a nakladatelství tohoto vydání: 2011, Praha, Leda

   • Překladatel: Sergej Machonin

   • Postavy: Feťukov, Pavlov, Ťurin, Kilgas

Ivan Děnisovič Šuchov je hlavní postava díla je to trestanec, který je stále hrdý (nechává si svou důstojnost), zkušený a smířený s vlastním osudem.

1. CHARAKTERISTIKA DÍLA

Tato rozsáhlá povídka vypráví o jednom dni trestance Šuchova v pracovním táboře. Dílo popisuje kruté zacházení s vězni, mráz, nedostatek jídla a omezení osobní svobody. Jsou zde také vylíčeny podvody a fígle, které jsou trestanci v rámci zbavení lidské důstojnosti pro kus jídla schopni udělat. Kniha je napsaná v er fromě. Kompozice je zde chronologická (popis dne je od budíčku do večerky), občas ale autor připojuje svůj komentář, popisuje situaci Šuchovy rodiny nebo se zde objevují i retrospektivní epizody vzpomínání. Hlavní dějovou linií je popis pracovního dne, vedlejší je například vypravování (například Ťurina). Hlavním tématem je popis krutého života v lágrech a motivy jsou zde politické, filosofické (dozvídáme se zde o životní filosofii Šuchova, která mu pomáhá přežít), humorné (při podvádění dozorců), ale i sociální a psychologické- jsme zde svědky změny charakteru během pobytu v táboře. Někteří vězni si ponechají svou důstojnost a někteří se poníží pro zisk trochu lepších životních podmínek (například Feťukov). Dílo se odehrává v 50. letech.

1. LITERÁRNĚ-HISTORICKÝ KONTEXT

Povídka vznikla na základě autorových vlastních zážitků z Gulagu a na základě vyprávění spoluvězňů v letech 1950-1951. Většina životopisů z knihy jsou na základě reality. Původně verze byla politicky mnohem ostřejší než o jedenáct let mladší první vydání. Tato povídka byla jedním z prvních literárních děl, díky nimž se světová veřejnost mohla seznámit s praktikami stalinského režimu a se skutečnými poměry, jaké panovaly v sovětských pracovních táborech. Od prvního vydání v časopise Novyj Mir se dočkala stovek dalších vydání v cizině. Gulagem či pracovním táborem obecně byla inspirována i další literární díla. Například Pasternakův Doktor Živago či Synové Gulagu Armanda Maloumiana.