ČD- Psohlavci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PSOHLAVCI
AUTOR
Alois Jirásek (1851-1930) se narodil v Hronově. Vystudoval na filozofické fakultě UK v Praze historii a stal se středoškolským profesorem. Už jako uznávaný spisovatel, autor Psohlavců, dostal místo v Praze. Zde obnovil osobní styky s M. Alšem, J. Vrchlickým, J. V. Sládkem a s lékařem J. Thomayerem, započaté za studentských let, sblížil se nově s K. V. Raisem a se Z. Wintrem. Navázal kontakty s lidmi z nejmladší generace, J. S. Macharem a J. Kvapilem. Patřil k stálým návštěvníkům Národního divadla a psal pro ně hry.
Do literatury vstupoval Jirásek počátkem 70. let básněmi. Náměty prvních rozměrnějších próz (Skaláci, 1875) mu poskytlo vyprávění pamětníků. Počínaje Povídkami z hor (1878) zakládal autor své menší prózy občas i na látce z přítomnosti. K nejzdařilejším z nich náleží cyklus drobných črt Černá hodinka (1882-1886).
Podobné účinky osvěžujícího zdůvěrnění sledoval svým podáním Jirásek také jako historický beletrista. Vypěstoval si postupně větu a promluvu, jež svou plynulostí připomínají mluvenou řeč a čtenáři nabízejí iluzi, že se účastní hovoru. Jeho vypravěčské umění se tříbilo také četbou nejnovější i staré literatury, kterou dokázal proměňovat v cenné prameny své fikce, průzkumem časopisů a dalších zdrojů poznání.
Povídka pro mládež Z Čech až na konec světa (1888) líčí dobrodružnou pouť poselstva Jiřího z Poděbrad do Anglie, Španělska a Portugalska.
Důvěryhodné srozumění slibuje autor často v prologu vyprávění; dá tu najevo zasvěcenou znalost světa, o němž bude řeč, i touhu provázet jím svého čtenáře. Takový úvod má Filozofská historie (1878).
V řádce dalších románů s jednou dějovou osou od Skaláků po Psohlavce ohledal Jirásek možnosti románu s lineární stavbou, která sledovala vývoj hrdiny a účinky jeho jednání (Na dvoře vévodském, V cizích službách, Psohlavci), i román s kruhovou strukturou mýtu a obřadu (Poklad, Skály).
Z původního plánu na román Červený man vznikla Jiráskova trilogie Mezi proudy (1887-90).
Vrcholných fází husitského hnutí se týká Proti všem, List z české epopeje (1893). Napětí instinktů a vášní na jedné straně a odhodlání bránit a šířit myšlenky husitství na straně druhé prostupuje Bratrstvo (1900 až 1909
V podobném rozpětí odmítání a bezvýhradného obdivu se ocitaly také Jiráskovy umělecké kroniky o národním obrození. Románová kronika se ustavovala v poslední třetině 19. století. Chápala život jako pomalý proud dění, jako spolubytí lidí z jedné rodiny a obce s přírodou v toku cyklického času, v místě, jež odchody a návraty postav propojují se světem. Jirásek kombinoval čas cyklický (v kruhu roku) s časem lineárním, historickým.
V pětidílné kronice o počátečních fázích národního obrození F. L. Věk (1888-1906) je názvem vysunuta do popředí postava dobrušského rodáka, kupce a buditele.