ČD - Ohlas písních českých a ruských
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
OHLAS PÍSNÍ ČESKÝCH A RUSKÝCH
AUTOR
Františka Ladislav Čelakovský (1799-1852), pocházejícího z jihočeských Strakonic se vyznačoval mnohostranným zájmem o lidovou poezii. V rané satiře (pod pseudonymem Marcián Hromotluk Kanárovic) napadl soudobou českou literární kritiku, v níž se vychvalovalo všechno, co bylo napsáno česky, bez ohledu na skutečnou literární hodnotu. Sám usiloval o poezii vysokého slohu, v níž se chtěl vyrovnat soudobým vrcholům německé lyriky, zvlášť J. W. Goethovi.
Záhy si však našel jiný směr působnosti: věnoval se ústní lidové slovesnosti. Ve dvacátých letech vydal antologii překladů nejpůsobivějších básní slovanského folkloru (Slovanské národní písně). Zároveň se věnoval sbírání slovanských přísloví – jeho Mudrosloví národu slovanského ve příslovích vyšlo v roce 1852.
Ohlasová poezie však v sobě skrývala i nebezpečí, že se z ní stane jen pouhá móda a tím že zabrání vzniku novodobé poezie zcela původní, osobité. To postřehl Josef Jaroslav Langer (1806-1846). Čelakovského Ohlas písní českých však podrobil kritice a odsoudil obecně rozšířenou manýru básnit „prostonárodně“. )
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Samostatný přínos pro novou českou poezii znamenají Čelakovského sbírky Ohlas písní ruských (1829) a Ohlas písní českých (1839). V nich užil motivů a postupů starší lidové poezie pro látky a pro vyjádření pocitů časových; situace v nich zobrazené přiblížil chápání a prožívání preromantickému. Staré hrdiny z ruských bylin (Bohatýr Muromec a další) Čelakovský obdařil duchem svobodomyslné lidskosti. Vedle námětů ze starobylých dob a z folkloru pojal do sbírky i události časové (požár Moskvy roku 1812, smrt cara Alexandra I., vítězství Rusů na Balkáně roku 1829 – ona báseň mohla však vyjít až v 2. vydání).
Časové básně jsou i v Ohlasu písní českých (Pocestný, Cikánova píšťalka). Sbírka ohlasové poezie obsahuje přes 60 básní, písní a popěvků, které nesou prvky preromantismu. Převažující lyrické básně oslavují přírodu, lásku, lidový folklor, menším počtem zastoupené epické skladby se vážou k české minulosti (Prokop Holý) či k tématu nešťastné lásky se zásahem nadpřirozených sil (Toman a lesní panna). Některé skladby mají sociální a politickou tendenci se satirickým zaměřením. Sbírka představuje lidové prostředí jako svět svorných lidí, kteří se umějí radovat z každé maličkosti, z nevinného žertu a vzájemného srozumění. Životní představy, vyjadřované postupy dávného folkloru, nabývaly i „přirozenosti“ a srozumitelnosti, i nadčasovosti. V úvodu Čelakovský svou sbírku vyděluje do několika skupin: nejméně početné epické skladby představující báseň historického rázu Prokop Holý, prostá balada Sňatek s námětem návratu mrtvého milence či výpravná balada Toman a lesní panna, která pojednává o mládenci jedoucím za svou milou: když zjistí, že je zasnoubená již s jiným mužem, s pocitem zrady se nechá lehce okouzlit divoženkou a ze skály se zřítí do propasti. Druhou skupinu tvoří psíně elegickéh rázu a nejpočetnější skupinou jsou lerické písně.