ČD - Pouť Krkonošská
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POUŤ KRKONOŠSKÁ
AUTOR
Karel Hynek Mácha (1810-1836) se narodil se v Praze na Újezdě. Začínající básník hrál ze studií ochotnicky v Kajetánském divadle, kde se poznal s J. K. Tylem i se svou milenkou Lori Šimkovou. Krátce po tom, co v dubnu 1836 vydal vlastním nákladem své stěžejní dílo, Máj, a dostudoval práva, se stal advokátním koncipientem v Litoměřicích. Tam 6. listopadu zemřel, patrně jako jedna z posledních obětí epidemie cholery na území Čech.
Začal psát německy: verše Okusy Ignaze Máchy vydal roku 1829 P. Eisner.
Ve snaze umělecky tlumočit i ty nejintimnější prožitky jedince zapisoval si do svých deníků a zápisníků vedle poznámek z bohaté četby a kromě vlastních básnických náčrtů také poznatky z cest konaných po Praze a po Čechách, z pěšího putování, ale také sny a záznamy o intimních kontaktech s Lori (jsou zčásti šifrované: poprvé je roku 1886 dešifroval, avšak nepublikoval J. Arbes).
Dochované osobní dopisy (až na výjimky) představují Máchu jinak: jako věcného a střízlivého pozorovatele a komentátora běžného dění.
O pravost některých děl za básníkova života neuveřejněných (Cikáni, Návraty) se vedly a vedou spory. Vedou se spory také o básníkově postavení v české literatuře- autorovo dílo se jakoby vymyká všemu, co bylo v novočeském básnictví. Generacím badatelů se již podařilo prokázat, že Máchova výjimečnost vyvěrala ze schopností génia polemicky vstřebávat inspiraci, která jeho práci obklopovala zblízka, přitom přijímat silné podměty z kultury barokní a zároveň vést dialog se soudobou literaturou evropskou.
Výjimečně silné impulzy Máchova díla, zčásti odmítnuté vrstevníky, zúročil následující literární vývoj. Většina slov a literárních postupů, s nimiž pracoval Mácha, v češtině jeho doby a literární praxi již existovala. Mácha je ovšem uskupoval do nových spojení: několika existujících veršových rozměrů (trocheje, jambu, daktylu) využil k odstiňování kontrastních významových poloh a verše i prózy obdařil hudebností dodnes působivou.
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Děj knihy spočívá v tom, že příběh nám vlastně vypráví í pocestný: o osamělém poutníkovi, který je zamilován (lásku mu není opětována). Uvidí gotický chrám místo Sněžky a zrovna se tam objeví v den, kdy ožívají někteří mnichové. Na konci zjistíme, že to byl jen sen.
V Máchově zápisníku se v roce 1833 objevilo básnické samostatné dílo Sen, který například obdivoval Nezval. Poté báseň Sen dostala rámec v Pouti Krkonošské (jádro textu= Sen).
Odráží se zde Máchův pesimismus ze zjištění (probuzení, procitnutí), že život není nekonečný, že po smrti nic není, nic na nás nečeká.
Dílo bylo bráno jako bludný krok, slepá ulička jeho ideového a básnického vývoje. František J. Rubeš napsal na toto dílo parodii- Obrazy ze spaní mého.