ČD - Havlíček
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PETROLEJOVÉ LAMPY
Jaroslav Havlíček
První definitivní vydání: 1934
Moje vydání: Československý spisovatel Praha, 1973
Věnování: Mému otcovi
„Kde jsou ty páni? Na hřbitově zakopáni.“
Geneze díla
První verze 1934, pod jménem Vyprahlé touhy, poté sepisoval druhý díl- Vlčí kůže, která zůstala torzem. Ujasněná koncepce Vlčí kůže ho donutila ke korekcím Petrolejových lamp, a to podstatným. Ze dvou částí verze první se staly v definitivní podobě části tři. Dřívější Jivno a Horálkovice nezval nyní Havlíček bezprostředně Jilemnicí a Hrabačovem a neváhal pojmenovat pravými jmen i některé osoby románu. Tři měsíce před smrtí v lednu 1943 přepracování Petrolejových lamp dokončil.
(Předmluva ke knize, Josef Rumler)
Místo díla v kontextu autorovy tvorby
Autorova prvotina
Analýza díla spolu s jeho interpretací:
Žánr: román
Er-forma
Místa: Jilemnice, Hrabačov
Téma: prostředí upadající měšťácké rodiny, kontrast mezi měšťáctvím (Kiliánovi) a životem na statku (Malinovi)
Napětí mezi tradiční vesnicí a moderním městem
Postavy: Kiliánovi: Štěpka, otec, Anna, Malinovi: Pavel, Jan, otec
Styl: květnatější, hodně adjektiv, popisy (první část), později více přímých řečí
Jazyk: knižní jazyk, vnitřní monology, bohaté popisy
Prostředí i některé postavy: baladická novela Synáček
Syfilis: symbol úpadku společnosti x charakteristika města?
Tři části:
Lampy svítí a prostírá se
Více popisů, úvod do děje a do celé rodiny. Představení Štěpky jako dítěte nešikovného, neoblíbeného a nemilovaného, později naivní dámička. Popisován vztah s bratranci Janem a Pavlem. Pavel je důstojník, Jan s otcem ho živí. Štěpka si nemůže najít partnera, dá se na divadlo.
Mimo děj, technika: parní lokomotiva
Sytý u stolu
Více intenzivní děj. Malinovi jsou chudí, naštvaní na Pavla. Ten si vezme Štěpku, ale má syfilis, kulhá a nemůžou mít děti. Přerod Štěpky z naivní slečny na “poslušnou“ manželku.
Lampy zhasínají
Umírá otec Štěpky, o Pavla se nikdo nechce starat, uteče a chce se zabít- nedokáže to, odvezou ho do blázince, všichni se usmíří.
Komentované výpisky z četby
„ Stavitel byl zklamán, doufal, že bude mít syna. Děťátko však bylo zdravé, buclaté, těžké – až příliš těžké, rodička ležela na svém lůžku bolestí jako neživá.“ : kontrast, děťátko x příliš těžké (zdrobnělina, krutý popisy)
„ Čím víc se Štěpka stávala slečnou na vdávání, tím častěji bylo lze pozorovat, jak se úsudky o ní podstatně rozcházejí. Jeden hlas pravil: „Je nevkusná, je hrubá…“ Druhý poučoval svá mláďata: „ Jen se podívejte na tu Kiliánovou, jak se nese, jak se dovede uplatnit…“ : typický měšťácký náhled, autenticita
„ Hejtman hleděl na ženinu píli s opovržením a jen se poškleboval jejími spolku s Janem. Byl příliš líný a příliš zkažený, aby z toho, že je tak přehlížen, vyvodil nějaké důsledky.“: surovost