ČD- Rukopis Královedvorský a zelenohorský
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Básně obou rukopisů měly velký vliv na další vývoj české literatury. Spolu s Hájkovou kronikou, která byla v roce 1819 znovu vydána, podstatně působily na rozvoj básnického jazyka, ovlivnily největší díla české hudební i výtvarné kultury (B. Smetana, J.V. Myslbek). Znalost těchto textů se stala obecnou- školáci a studenti se je učili nazpaměť, často se recitovaly… Byly pokládány za vizitku české vzdělanosti, kulturní starobylosti. Užívalo se jich jako argumentu i v politických zápisech.
Zároveň tu byly i lidé, kteří o pravosti RKZ pochybovaly. Od začátku to byl slovinský jazykovědec Bartoloměj Kopitar (žák Josefa Dobrovského). Dále to potom byl významný znalec staročeské literatury český Němec J. Feifalik nebo středoškolský profesor Antonín Vašek, otec budoucího básníka Petra Bezruče.
Pravost těchto památek se stala koncem 50. let 19. století dokonce předmětem soudního sporu. V 80. letech vystoupila však proti RKZ skupina mladých profesorů nové české univerzity, Jan Gebauer, Tomáš Masaryk, Jaroslav Goll a další.
Podvrženost rukopisů byla nakonec prokázána a obecně uznána. Za posledních sto let bylo shromážděno nespočet dokladů, z kterých pramenů autoři čerpali (ruské, jihoslovanské, anglické i staročeské). Vlivy jiných textů jsou značné- přesto však básně RKZ jsou jako celek umělecky vysoce účinné a působivé. Právě v této umělecké stránce obou textů lze hledat také důvod toho, že je řada významných odborníků v době po jejich “objevení“ uznala jako památky pravé a že tak mocně působily na umělce.