ČD- Svatý Xaverius
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SVATÝ XAVERIUS
AUTOR
Jakub Arbes (1840-1914) se narodil v Praze na Smíchově. První a poslední pevné zaměstnání našel u novin. Byl po desetiletém působení v Národních listech odtud na propuštěn.
Rozhodl se žít jako volný literát, živil sebe a rodinu psaním. Jako spisovatel z povolání se již nevěnoval náročnému romanetu, jímž předtím získal literární proslulost. Výdělečně nejjistější se mu jevila literatura faktu – črty ze života básníků, umělců, herců (Nesmrtelní pijáci, Záhadné povahy, Z duševní dílny básníků aj.)
Několikrát se pokusil o vlastní časopis. Necelé dva ročníky jeho Šotka (1880-83) obohatily českou satiru. Arbesovy příspěvky (pod různými pseudonymy) útočily na přizpůsobivost českých politiků i občanů vídeňské vládě. Literární satira usvědčovala český svět z nezájmu o význačné umělce a o jejich díla (Arbes to demonstroval na K. H. Máchovi, K. Havlíčkovi, na J. Mánesovi a dalších českých tvůrcích
Mezi další Arbesova romaneta patří Sivooký démon, Zázračná madona, Ukřižovaná, Newtonův mozek, Akrobati, Kandidáti existence. V
Z epických útvarů, jimž se věnoval Arbes jako spisovatel z povolání, zajímavější než sociální romány (Moderní upíři, Mesiáš) byly Mravokárné románky – parodie na výchovné příběhy.
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Původní prózu Arbes obohatil svým romanetem. Název pro napínavé vypravování středního rozsahu prý vymyslel Jan Neruda, když ve svém Lumíru 1873 přijímal k otištění Arbesovu prózu Svatý Xaverius.
Příběh se odehrává v Praze (v tajemných prostorech chrámu sv. Mikuláše, v chudé malostranské světničce, na cestě k pokladu Smíchovem na Malvazinky) a částečně ve Vídni. Hrdinou je chudý mladík pokřtěný Xaverius na počest obrazu, který pro malostranský chrám sv. Mikuláše namaloval malíř Balko. V tomto obraze sv. Xaveria, umírajícího umučeného misionáře, mají být skryty informace o pokladu. Proměřováním proporcí obrazu a složitými propočty stanoví si Xaverius k domnělému pokladu cestu. Na vyhledaném místě nad Prahou začne kopat, najde pár zajímavých kamenů, ale zděsí se ohně, který se náhodou vzňal, a přízraku svatého Xaveria. Polekán svou opovážlivostí prchá z místa svého hledání a zmizí z Prahy.
Hledání cesty k pokladu pomocí rozumových operací spojuje romaneto Svatý Xaverius s povídkou amerického povídkáře E. A. Poea Zlatý brouk. Tam se však poklad hledal – a nalezl – ve volné krajině. Naproti tomu dějištěm Svatého Xaveria je Praha, hlavní město Čech, a to ve chvíli, kdy propukl politický konflikt s Vídní, metropolí rakouského soustátí. U Arbesa tento konflikt vyostří i situace, jež s ním nesouvisí. Mimo zákon staví i nevinného a bezbranného Xaveria. Napětí mezi racionálním a iracionálním v člověku i v moderní společnosti prostupuje romaneto až do epilogu. Mnohá tajemství, postupně v dějové próze nastolovaná, jsou rozluštěna, ale záhadné nemizí. Ani epilogem. Mění se naopak v otázky, na něž má odpovídat čtenář – třeba i dlouho po tom, co dočetl.