ČD - Nezval

SBOHEM A ŠÁTEČEK

Vítězslav Nezval

První definitivní vydání: 1934

Moje vydání: Praha: Československý spisovatel, 1975

Ilustrace na obálce: Sylvie Vodáková

Zasazení díla do dobového českého a světového literárního kontextu

Devětsil

Analýza díla spolu s jeho interpretací

• Žánr: sbírka krátkých básní

• Lyrický cestopis, cesta po Itálii a Francii

• Nejen popis míst, ale i pocitů, aktuální a běžné tamní situace

• Okouzlení z krásy cestování, zároveň pokračuje v polemice s národní českou povahou, zároveň rysy vlastenectví

• Úvodní báseň Kapesní šátek a báseň Sbohem a šáteček, zařazená na konci knížky, rámcují tématem lehkého smutku a poetické lítosti ze stálého opouštění turistických zážitků

• Styl: Příznačně nezvalovsky intonovaný rytmus verše se tu hravě střídá s ohlasy cizích básnických stylů (např. inspirace verši Rimbaudova Opilého korábu v básni Alpy)

• Jednoduchý verš, jasné obrazy, bez interpunkce

• Stylová pestrost: kromě lyrických postřehů a intimních zápisků i reflexe na téma poezie a tvorby, stylizované záznamy událostí, ironické komentáře politické, verše milostné…

Komentované výpisky z četby

• „ Odpusť mi, skřivane, svou starou slavnou chybu, že mám-li zpívati, trochu se zalykám. Šátek se třepotá a otvírá mi města, groteskně přibitá na ústí tunelů.“ (Kapesní šátek) – nostalgie, smutek

• „ Každý má rád tu zem, v níž skákal přes milníky. Má vysočino díky, za třtinu,, kterou jsem.“ (Věno) – vlastenectví, vzpomínka na domov

• „ Ach, jak jsou krásné mrtvé automobily. Je to jak Pompeje, kdyby se vzbudily. Trubek zmocňuje se vzrušení, už za vteřinu přijde vzkříšení. (Dopravní řád) – popis běžné situace

• „ Plačtivé podnebí mně rozleptalo oči. Deštivá fregata mne stokrát vyvrhla. Žil jsem jak Robinson a šplhal po úbočí, jež ruka oblaků špiní a vydrhla. (Alpy) – větší květnatost a poetičnost, podoba Opilého korábu

Literatura

• J. Lehár, A. Stich, J. Janáčková a HOLÝ Jiří (1998). Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství lidové noviny. ISBN 978-80-7106-963-8