ČD - Knap
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POLNÍ KYTICE
Josef Knap
První definitivní vydání: 1935
Moje vydání: Topičova edice v Praze, 1843
Ilustrace: Pavel Šimon
Místo díla v kontextu autorovy tvorby
Sbírky povídek: Píseň na samotě, Zaváté šlépěje, Žloutnou stráně, Trojlístek
Romány: Cizinec (nejznámější, tragický příběh hospodáře), Réva na zdi, Vysoké jarní nebe, Puszta (román z prostředí české kolonizace v jižní části Podkarpatské Rusi)
Odborné práce o divadle, Literárně-historické práce, Básnické sbírky (Neznámému bohu, Zaslechnutý hlas - verše z vězení)
Zasazení díla do dobového českého a světového literárního kontextu
Expresionismus, autoři otevřeně přihlášeni k expresionismu
Ruralismus:
Autoři skupiny vystoupili ve sbornících s příznačnými názvy Básníci selství (1932, uspoř. J. Knap) a Tváří k vesnici (1936, uspoř. J. Čarek); jejich díla vycházela od půli třicátých let v edici Hlasy země, Ale již několik let předtím se formovaly počátky ruralismu kolem časopisu Sever a východ a jeho knižní edice, jež společně založilo několik mladých spisovatelů z Jičínska: Josef Knap, Václav Prokůpek, František Křelina a Jan Knob. Věkem náleželi ke generaci Devětsilu, ale zaměřovali se zcela opačně: ne ke krásám moderní civilizace, ale k venkovu, přírodě a selství, ke „kořenům“, k náboženské víře jako hlubině bezpečnosti. Již název revue naznačuje odvrat od „západní“ a „jižní“ orientace avantgardy a příklon k autorům severským a slovanským.
Autoři, hlásící se k ruralismu, nebyli literárně jednotní.
Ruralisté byli po únoru 1948 většinou vyloučeni z literárního života a spolu s dalšími spisovateli odsouzeni v nezákonných procesech. Josef Knap se z vězení vrátil 1956, František Křelina 1960 a Václav Prokůpek až 1964.
Analýza díla spolu s jeho interpretací
Žánr: povídky
Er-forma
Ruralismus: často vesnice, sepětí člověka s krajinou
Lyrismus (ovlivněn Šrámkem): kreslí individuální charaktery a vášně, citlivé nakládání
Realistické i impresionistické prvky: důraz na barvy, pocity
Styl: popisný, jemný
Jazyk: knižní
Překvapivé zvraty, témata lásky, citlivé popisy lásky a pocitů, zároveň občas kruté (smrt, krutost nevlastního otce Jarmily), většinou na straně žen, “ty hodné“
Podzim
O cikánkách ,kteří se vkradou sedlákovi na pozemek, on je odežene, dělají si z něj legraci. Je na smrt nemocný, cikánka na něj nemůže zapomenout, na konci, když odcházejí, zvoní umíráček.
Oči
O vztahu chudé Jarmily a Vojty. Chodili spolu do školy, ona se chtěla stát učitelkou, ale musela pracovat, on se stal inženýrem. Po letech se setkávají, něco k sobě cítí, ale každý jde svou cestou.
Důležitý prvek oči: vyjádření citu, nálady (především Jarmily)
Žloutnou stráně
O dívce, která sloužila v hotelu u moře a měl ráda jednoho hocha. Jednou přijede bohatší dáma a hoch z ní nemůže spustit oči, poté odjede a vše se vrátí zpět do starých kolejí
Důraz na barvy