ČD - Váchal

KRVAVÝ ROMÁN

Josef Váchal

První definitivní vydání: 1924

Moje vydání: Praha: Odeon, 1970

Ilustrace na obálce: Milan Hegar

Dřevoryty: Josef Váchal

Analýza díla spolu s jeho interpretací

• Žánr: román

• Využívá lidové strašidelné příběhy, jejich naivní jazyk a půvab nechtěného

• Postavy: v různých maskách autorovi známí, postava rytce Paseky: sám autor

• Hlavní téma: krvavý román = literární žánr brakové literatury oblíbený zejména v 2. polovině 19. století, pro který byl typický jednoduchý senzační děj plný zvratů, romány byly většinou notně obsáhlé a vydávány po sešitech

• Dvě části: studie o žánru, vlastní krvavý román

• Ironie, hyperbola

• Motivy: boj jezuitů a svobodných zednářů, ironie moderního umění, komunismu

• Zápletka složitější, kapitola rozvíjejí dějové linie, vracíme se k nim

• Obsah: Příběh začíná tím, že hajní Kalina najde svou zavražděnou dceru, u které leží její zavražděný druh. Je obviněn Kalina, ale se snaží před nespravedlivým odsouzením hájit a bodne komisaře nožem do krku. Ten po bodnutí zjistí, že hajný Kalina má na ruce znak rodu Riesensteinů a dojde mu, že Kalina musí být jeho ztracený syn.

Komisaře chytí vesničané, kteří ho považují za vlkodlaka. Odvezou ho inkvizici a ta, ho uvězní.

Milenci se probudí, milenec je odveden poutníkem a milenka se za ním vydá s hluchým chlapcem.

Další dějová linie začíná na panství knížete Pedra de Rudibanera. V noci vnikl do knížecí ložnice Pedrův syn Kurt, který se chtěl otci pomstít za vydědění a usekl Elvíře, milence jeho otce prsty na ruce. Probuzený kníže si myslel, že ho chtěla Elvíra zabít a dal jí zazdít. Elvíra ale uprchla do kláštera, ve kterém se schovala. Tam byla ale otrávena a měla být naložena do lihu a po několika letech opět vytažena, aby měla církev zase nějaký zázrak. Otrávená Elvíra byla tedy dovezena do pitevny, kde se ale probrala a uprchla na půdu, na které byl před chvílí omráčen majitel pitevny Kuba. Omráčil ho zednář, nespravedlivě zavřený v sousedním blázinci, ze kterého se mu podařilo uprchnout. Zednář a Elvíra vyhodili Kubu z okna a utekli z pitevny.

• Umírá kníže Pedro. Když umíral, byl u něj zpovědník a jezuita Brůno, kterého kníže v horečkách pokládal za svou ztracenou dceru. Brůno toho využil a podstrčil umírajícímu falešnou poslední vůli, která odkazovala veškerý majetek jezuitskému řádu. Brůno to vše řekl svému představenému a ten ho pověřil cestou k pokladu. Nasadil na něj dalšího jezuitu, který měl kontrolovat jeho činnost a na tohoto kontrolora nasadil pro jistotu ještě jednoho kontrolora. Obchodní loď, kterou se plavili, byla ale přepadena piráty. Brůno se k pokladu sice dostal, ale ten byl nakonec přidělen hraběti Portmonovi.

• Styl: výrazná komunikace se čtenářem

• Jazyk: archaistický, knižní výrazy, překlepy (kniha byla vydána bez kontroly)