ČD - Weiss

DŮM O TISÍCI PATRECH

Jan Weiss

První definitivní vydání: 1929

Moje vydání: Chomutov: Milenium Publishing, 1998

Ilustrace na obálce: Martin Zhouf

Geneze díla

Následovalo ještě několik dalších vydání, a sice v letech 1948, 1958, 1964, 1972, 1975, 1990, 1998 a 2000

Zasazení díla do dobového českého a světového literárního kontextu

Autoři, kteří se nikdy k expresionismu nehlásili, ale můžeme tam najít prvky

Analýza díla spolu s jeho interpretací

• Žánr: román

• Také jako iniciační román

• Alegorie moderní společnosti, alegorie na kapitalismus

• prvek literatury fantastické

• surrealistické prvky: asociativní řetězení myšlenek, nejasný obraz zahalený rouškou mlhy

• Er-forma

• Místa: Mullerdóm, gigantická budova, mnoho technologií, málo lásky, citu

• Postavy: postrádají psychologickou prokleslenost, odvodíme si jejich vlastnosti z postojů, chování

Petr Brok – hlavní postava, detektiv

Ohisver Muller – vůdce Mullerdómu, „Bůh“ „Hospodin

• Princip kontrastu: dobré a špatné postavy

• Tři hlavní témata, dějové linie: halucinace umírajícího vojáka, samotný sen: děj v Mullerdómě, kritika společnosti

• Příběh vypráví o tisícipatrovém domě-městu. Ovládá je Muller, který v něm vězní tisíce otroků. Láká také boháče, kterým slibuje výlet na cizí planety, ve skutečnosti je však posílá na smrt nebo do otrokářství. Petr Brok je vybaven neviditelností, pomáhá revoluci, zamiluje se do princezny a bojuji proti Mullerovi. V závěru se ukazuje, že to celé byla halucinace.

• využívání postupů filmu (prolínání krátkých záběrů) a dokumentární publicistiky

• halucinace: z tyfu – Weiss sám zažil, tento motiv již v knize Barák smrti (1927)

• členěno na kapitoly, na začátku výčet slovních spojení oddělených pomlčkou naznačující, co se stane

• hra s grafickým znázorněním: inzeráty, názvy obchodů

Komentované výpisky z četby

• „ Srdce vykřiklo, nohy se podlomily. – Nelze, nelze výše. – Kam jsem se to dostal? … Kdo? ´… Já? … Kde je to já? – Kdo jsem?“ – na začátku, zmatení, krátké věty a výkřiky: čtenář je také zmaten

• 16. kapitola Dáme v černém. – Zrádný náhrdelník.- „Nechte si svoji tvář…“ – úvod kapitol

• „ Ale náš veliký Muller si nechce třísnit ruce jejich krví, ač by je mohl vyhubit plynem. Myslí si, že to s nimi půjde po dobrém. Jde o toto: nenápadně proniknout mezi vzbouřence a nasadit jim červa do revoluce..“ – ovládání, manipulace

Literatura

• J. Lehár, A. Stich, J. Janáčková a HOLÝ Jiří (1998). Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství lidové noviny. ISBN 978-80-7106-963-8