ČD - Bezruč
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SLEZSKÉ PÍSNĚ
Petr Bezruč (vl. jm. Vladimír Vašek)
První definitivní vydání: Původně vydáno pod názvem Slezské číslo, 1903
Moje vydání: Praha: Československý spisovatel, 1951
Geneze díla: Na počátku roku 1899 došlo do pražské redakce Času pět básní podepsaných pseudonymem Petr Bezruč. V únoru vyšly v Besedách Času první tři básně – dvě z nich, cenzura ihned zabavila. Během jediného roku došlo do Času na padesát textů, jádro pozdější sbírky (poprvé jako Slezské číslo, 1903, pod názvem Slezské písně rozšířeno 1909).
Jeho dílo si po roce 1948 přivlastnila komunistická ideologie, bylo vytaženo jen to, co se hodilo a Bezruč byl představován jako pravý autor pro lid, který se ostře staví proti praktikám imperialistického kapitalismu.
Místo díla v kontextu autorovy tvorby
Slezské písně byly dlouho jedinou Bezručovou knihou, a tak byl vyslovován názor, že Petr Bezruč je básník jediné sbírky.
Analýza díla spolu s jeho interpretací
Žánr: soubor básní
Téma: národní, sociální, milostné
Vymykání se ze zvyklostí: útočnost veršů, obrazy slezského lidu
Motivy pomsty, vzpoury, zoufalství zmiňování polského národa (negativně)
Odkaz k lidovému folkloru, k Bibli, k antice
Protiklady: spravedlnost a bezpráví, revolta a rezignace, láska a zrada, melancholické i ironické
Jazyk: nářečí, knižní výraz
Styl: rytmus, nedokončené věty
Mluvčí básní: vystupuje v tak nezvyklé podobě, různé polohy (svědek, pěvec, zklamaný milenec, „my“, ustupuje do pozadí…)
Různorodé stylové postupy: kritická dokumentárnost realismu (mnohé děje i postavy mají doložené předobrazy), symbolismus, impresionismus, metafory, sklon k prostotě a písňovosti
Podmět pro napsání: vážná nemoc, bál se, že se nenajde někdo, kdo by upozornil na vážnou situaci ve Slezsku (Kdo na moje místo)
Většina: lyricko-epické balady, děj většinou popisován ve zkratce
Červený květ
Úvodní báseň, symbolika
Personifikace (mračil se kaktus)
Maryčka Magdónova
Sirotek, stará se o mladší sourozence, chytí jí při krádeži, spáchá sebevraždu
Kriticky napsané: autor se ptá na řešení
Sociální útlak
Kantor Halfar
Starý mládenec, učí podle sebe, oběsí se
Leonidas
Srovnání mluvčího básní a Leondia, který je u Thermopyl obklíčen barbary a zezadu přepaden zrádcem
Symbol rudé barvy
Labutinka
Písňovost
Milostný příběh, muž zamilován do slečny, nešťastná láska
Komentované výpisky z četby
„Já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč, toulavý šumař a bláznivý gajdoš, šílený rebel a napilý zpěvák, zlověstný sýček na těšínské věži, hraju a zpívám, co kladiva duní“ – mluvčí básní
„ Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy. Ej, děvčata v suknici rudé. Vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude.“ (Kyjov) – nářečí, vztah k oblasti
„ Myslíš, kdo doly má, má srdce také, tak jako ty, Maryčko Magdonova?“ (Maryčka Magdonova)- autor se ptá postavy na řešení, každá sloka