Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 5

60. léta

Kundera: Žert

• období románu deziluze (např. Sekyra – Ludvík Vaculík; Jedlička – Kde život náš…)

• Kunderova próza se posunuje někam jinak

• romány o tom, jak se vyrovnat s obdobím 50. let

• u Kundery označeni viníci 50. let a jak se s tím nyní snaží vyrovnat

• Jedličkův i Vaculíkův hrdina se snaží poznat, co 50. léta znamenala, a jaké rány zanechala, jde u nich o nepopiratelný fakt

• Kundera pojímá problematiku jinak – aktéři si vytváří alibi, ospravedlňují se, nejde o poznání a vyrovnání se s nezvratnou minulostí, manipulace je zakryta vyprávěním

• Jedlička a Vaculík – velmi autobiografické, vypravěč v první osobě

• Kundera – 4 vypravěči v ich-formě, žádný z nich autobiografický

• vše má být přesně vypočtené, racionalizované

• Žert velmi racionální, dokonale pod kontrolou, v symetrii – vynořování se pražského strukturalismu

• 7 kapitol románu

• Kunderova obsese číslem sedm (další romány kromě Valčíku na rozloučenou má také 7 kapitol)

• prvních 6 dílů vypráví jeden vypravěč, 7 díl syntéza, střídají se zde hlasy a pohledy 3 vypravěčů

• Kostka (Ludvík, Jaroslav, Helena) – nejslabší vypravěč (ostatní)

• všichni vypráví o tomtéž od pozdních 40. do poloviny 50. let

• viníka všichni hledají jinde, dělají ze sebe oběť

• 5 dominujících postav, 5. je jediná vyloučena (Lucie) ze své vlastní vyprávěcí části, je jediná předmětem vyprávění, aniž by měla právo do příběhu vstoupit a vyprávět příběh ze svého pohledu

• Lucie = světlonožka = charakterizující jméno

• Lucie je pro každého osvětlením jejich života (Ludvík a Kostka ji potkávají, když jsou na dně, vstoupí do jejich života jako naděje – hlavně u Ludvíka, pracuje v té době v dolech na Ostravsku „práce v podzemí, v pekle“)

• Jaroslav (jméno) se váže k obrozeneckým jménům, která jsou čistě slovanská a nejsou převzatá, mají jasnou etymologii (je oblouzen lokálním folklórem – je ponořen do minulosti, vrátí se až do předkřesťanské éry, dobrá pro něj žila antika – jde o vzdálenou vysněnou minulost, chce v ní žít, věří, že s režimem jde udělat dohodu)

• Helena – smutný příběh ze života – dobré bylo kdysi dřív, současnost (raná 60. léta) – vše dobré je pryč, potýká se se stárnutím a osamělostí, odkaz k antickému mýtu o Trójské válce, kdy jsou všichni ochotni položit život

• Kunderova Heleny je opakem trójské, reálně o ni nestojí nikdo (ani její manžel), místo ní si nachází mladé studentky, Ludvík předstírá, že o ni má zájem, aby ji mohl svést a ublížit tím jejímu manželovi Zemánkovi

• Kostka – jediný vypravěč charakterizován příjmením (stejně jako záporné postavy nebo vedlejší) – oportunista, uzavírá se, nedozvíme se o jeho soukromí, osloví ho křesťanství – jako předmět má uhlazené vnější strany, ale dovnitř se dostat nedá, dopředu ví nebo tuší, co se stane, je znalcem osudu, jeví se jako ten, kdo může vědět a určuje, jak by věci mohly dopadnout

• Kostka se projevuje už v první kapitole: Ludvík se vrací do rodného města, chce se pomstít Zemánkovi a vyrovnat se se svou minulostí, potřebuje místo, kde ji svést, ptá se Kostky, jestli mu půjčí byt, Kostka mu ho půjčí, ale pronese ironickou poznámku, zda mu to k něčemu bude

• Zemánek je zdrobnělina Zemana = nejnižší šlechty, musí bezvýhradně sloužit tomu, kdo je nad ním, je to profesor filozofie na vysoké škole

• nejsložitější je nejfrekventovanější postava – Ludvík: má vládnoucí ambice, je kariérista, kdyby to šlo, šel by s proudem, ale má smůlu, že neodhadne kontext

• je vyhozen ze strany i ze školy, jeho život je v troskách – jméno může odkazovat na francouzské krále a jejich kontinuitu

• rychle se vyprodávají

• dochází k reedici

• ve druhé a třetí edici pozměněný román, zkrácený, proškrtaný, hlavně v první kapitole

• řada skrytých klíčů

• i pro překlady Kundera příběh adaptuje

• různé verze pravdy, každý má tu svoji, ale skutečná nebude odhalena

• pseudodomovy – nemocniční pokoj, půjčený byt od Kostky, hotelový pokoj – motiv náhražkovosti

• Ludvík vypráví o setkání s Lucií, potkává ji v holičství, není si jistý, jestli je to ona, ale nechává to být, neptá se ji

• odkaz k Odyssei – vrací se po letech putování do rodného města, je nepoznán (Odyssea pozná jen stará chůva, která mu myje nohy; Ludvík jde do holičství)

• složitá dějová pásma, na slavnosti (Jízda králů) v raných 60. letech, ale táhnou si s sebou i svou minulost, sjednocující je princip žertu, klíčovou otázkou je, co vyjadřuje žert

• v románu více žertů

• ten, kdo v románu spustí mechanismus žertu se nakonec stane jeho obětí

• prvním žertem: Ludvík chodí s Markétou

• Markéta dá o víkendu přednost školení před víkendem s Ludvíkem – chce se pomstít, zažertovat, pošle pohlednici, kde na závěr napíše „Ať žije Trockij.“

• špatně odhadne realitu – pošle to otevřenou formou, dopis si přečtou jiní, k Markétě ani nedojde

• Trockij byl nejdříve přítel komunismu, později vyhnán a zabit

• dopis čte Zemánek a čte ho doslovně

• rozhlasový asistent miluje Helenu jako jediný, je to ale skoro mateřská láska

• asistent má u sebe léky, na nich nápis sedativa, Helena jich mnoho spolyká – neví, že uvnitř jsou léky proti zácpě – další žert

• jednota času a děje (v antických dramatech

• Jízda králů končí fiaskem

• hlavní mužští protagonisté zjistí, že folklór už nikoho nezajímá, jdou do pole, na mez a hrají jen sami pro sebe (Ludvík s Jaroslavem)