Artušovské legendy

Zároveň to nejsou idiviuální cesty, ale je to kolektivní výprava a jde se za předmětem (sv.grálem)

Poselství – máme se do dozvědět, nejde o příběh a to poselství jako takové má za úkol změnit náš vztah ke světu

Autor, který to psal mě pravděpodobně velmi blízko cisterciákům, protože má velmi podobný pohled na tehdejší svět

Galát je Lancelotův syn

Hledání velkých tajů a tajemství ježíše krista

• Proto jsem všichni rytíři vázáni slibem vyhnutí se tělesné lásky

  • Ve skutečnosti to tam probíhá, jen to neumíme číst

Důležité je to, že máme toho nejčistějšího Galáta, který jde za tím grálem a nahlédne do něj

Lancelot představuje někoho, kdo má činit pokání a k tomu, aby mohl činit pokání dostává instruktáž (zpronevěřil se tím, že se zamiloval do královny) – přijde na to pokání a potká prvního poustevníka a vyzpovídá se – něco se mění, přijde k druhému poustevníkovi (ten mu řekne, že je třeba se kát tím, že nejí maso, nepije víno a musí se zúčastnit mše a obléct roucho – připomíná způsob života mnišských řádů) – v ti chvíli se jeho život začíná měnit, krize koluminuje- on se ocitá mezi lesem a něčím – bloudění - existenciální osamění – svítá, on pochopí, že následuje jeho spása, potkává se s Galátem (se synem), i on tak může ke grály, ale jemu se nezjeví ona pravda boží

Odkazuje ke svatosti, mystičnosti a ke setkávání s bohem skrze lásku

Vše je tomu podřízeno a v některých situacích to působí poněkud absurdně (setkání s matkou) – postavy nejsou dramatické (romantické)

Dramatičnost přichází zvenčí (svodů, lásky) – tz. že rytří je neustále podroben nějakému boji (ale naštěstí jsou tam kněží, mniši, poustevnici a ti ty svody ďáblovy dešifrují)