Kalevala

• Metafora horizontální – poskytuje nějaký inventarizující výklad

• Od mýtického stvoření, pohanského děje až příchod Krista – všechno je vypravěčsky i duchovně rovnocenné (přechod od mýtů k dějinám spásy) – duchovní podstata ve světě není něco co by dávalo určitý rozměr a jednolitost

• pohybují se tam určití bohové, ale do děje nějakým výrazným způsobem nezasahují

– celý prostor je nějaký způsobem prostupný, sdílený, nemá hranice (jediné co je dané je daná kalitagrafie – temné končiny, rozhlehlé mořské prostory, říše mrtvý) – ale vše je dosažitelné a prostupné i ve směru zpátky

• Bohové jsou zda polidštění (antropomorfizace) -týká se i zvířat

• Určité šablony, popisuje a charakterizuje prapočátky

• Kalevala jako taková i koncem, který je otevřený – kantela (hudební nástroj) – perspektiva, která je pozitivní

Kalevala – dnešní území Ruska
Edda – Vikingové (Island)