anatomie-otázky

svalstva, což způsobuje potřebnou akomodaci (zakřivení) čočky. Z krve protékající

vlásečnicemi řasnatého tělíska se filtrací tvoří komorová voda, která vyživuje bezcévnaté

části oka a udržuje jeho tvar.

 Duhovka (iris) – má tvar kruhového terčíku z hladkého svalstva. Kruhový otvor uprostřed

duhovky se nazývá zornice (zřítelnice, pupila). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná

svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství a

hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce).

Tato pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí.

 Zornice (pupila) je kruhový otvor uprostřed duhovky. Pozorovatel v ní může vidět svůj obraz.

 Čočka (lens) – 4 mm silný orgán zavěšený na řasnatém tělísku. Čočka je průhledná

dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky

tak, aby se sbíhaly na sítnici, čímž napomáhá k přesnému vidění.

 Sítnice (retina) – jemná několikavrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm. Jsou v ní umístěny

jednak gangliové a bipolární nervové buňky jednak vlastní smyslové buňky sítnice tyčinky a

čípky.

 Tyčinky – asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na

světlo, čímž umožňují vidění za šera. Jejich činnost umožňuje oční purpur

– rodopsin(vitamín A a bílkovina opsin). Nenacházejí se ve žluté skvrně.

 Čípky – asi 7 milionů buněk umožňujících barevné vidění (modrá, zelená a

červená). Vitamín A se zde váže na tři různé opsiny: citlivost na červené (L-čípky),

zelené (M-čípky) a modré světlo (S-čípky). Největší nakupení čípků je asi 4 mm od slepé

skvrny na mírně vkleslém místě sítnice, tzv. žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění).

 Slepá skvrna – místo kde vystupuje z oční koule zrakový nerv, je bez tyčinek a čípků.

 Sklivec (corpus vitreum) – rosolovitá průhledná hmota, která vyplňuje většinu vnitřního

prostoru oční boule