31.Stavba a upevnění zubů

• funkcí systémů vláken = stabilizace zubu, převedení tlaku na zub v rovnoměrný tah za celou stěnu alveolu

• krevní a mízní cévy v periodontiu zohýbány

• všechny tkáně a útvary kolem krčku a kořenu = parodont

• fixace i epitelu dásně semidesmosomálním systémem a vrstvičkou mukopolysacharidů = gingivodentální uzávěr

• ve vazivu pod gingivodentálním uzávěrem lymfocyty a plasmatické b. – imunologická bariéra

Popis zubů

1. Zuby mléčné – dentes deciudi (lactei)

   • 20 zubů

   • 2 řezáky, 1 špičák, 2 toličky x 4

   • menší, bílé, s průsvitnou sklovinou

   • větší dřeňové dutiny

   • nižší a zaoblenější korunky

   • kořeny M více divergují, protože mezi kořeny leží v čelisti základ definitivního zubu

m2 m1 c i2 i1 i1 i2 c m1 m2 m2 m1 c i2 i1 i1 i2 c m1 m2

1. Zuby stálé – dentes permanentes

   • 32 zubů

   • 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové, 3 stoličky

M3 M2 M1 P2 P1 C I2 I1 I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3 M3 M2 M1 P2 P1 C I2 I1 I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3

Dentes incisivi (I)

• korunka: tvar dlátka, s kousací hranou, vpředu mírně konvexní

• jednokořenové zuby

• horní I mají širší korunky a kořeny ze stran stlačené

• 1.horní řezák nejširší, 2.užší

• na linguální ploše 1.horního tuberculum dentale – před ním zeslabená sklovina

• 2.dolní řezák širší než první

• hroty kořenů odkloněny mírně distálně

Dentes canini (C)

• jednokořenové zuby

• korunka vybíhá v 1 hrot

• horní špičák mohutnější než dolní

• korunka horního špičáku v pokračování osy kořene X korunka dolního se zaklání linguálně

Dentes praemolares (P)

• dvojhrbolkové (dentes bicuspidati) – 1 hrbolek vestibulární + 1 linguální

• 1 kořen

• u P1 a P2 často rozdvojen

• zpravidla 2 kořenové kanálky

• kousací hrbolky horních P stejně velké a vysoké

• linguální hrbolek dolních nápadně menší

• korunka dolních nakloněna linguálně

Dentes molares (M)

• vícekořenové

• horní stoličky 3 kořeny (2 vestibulární, 1 linguální)

• dolní stoličky 2 kořeny (1 mesiálně, 1 distálně)

• hroty všech kořenů odkloněné distálně

• obrys kousací plochy horních stoliček kosočtverečný; v úhlech kosočtverce 4 hrbolky

• kosočtverec pootočen; kousací hrbolky odděleny kousací rýhou H (příčné rameno H spojuje hrbolky v ostrých úhlech)

• obrys kousací plochy dolních stoliček obdélníkový (delší strany na linguální a vestibulární straně)

• 1.stolička horní i dolní největší

• dolní M1 v 95% i 5.hrbolek vzadu vestibulárně

• horní M2 velmi variabilní – v 50% jen 3 hrbolky

• dolní M2 velmi stálý přesný tvar

• M3 je nejmenší a nejvariabilnější nahoře i dole