Anatomie

Anatomie

Kapitoly:

• Úvod

• Funkční anatomie tkání pohybového systému

• Obecná anatomie kostí

• Obecná anatomie kloubu

• Axiální systém

• Kostra a spoje horní končetiny

• Kostra a spoje dolní končetiny

Úvod

Pokud v textu nerozumíte nějakému slovu, nevěšte hlavu. Text dává smysl i bez něho. Jestli text bez tohoto slova smysl nedává, pak by ho nedával ani s ním.(Cooperův zákon)

Úvod je obvykle tou částí textu, kterou většina studentů nečte.

Je jistě možné vynechat i následující řádky. Přesto bych doporučoval věnovat pozornost alespoň závěrečným odstavcům - čtenář v něm nalezne návod, jak s textem pracovat !

Funkční anatomie není samostatný vědní obor. Představuje jednu z odnoží aplikované anatomie a reprezentuje didaktický celek vycházející z funkce tkáně nebo orgánu, a podřizující popis jeho stavby jeho dalšímu funkčnímu uplatnění.

Za poslední desetiletí nejen narostly poznatky o stavbě a funkci těla tak enormním způsobem, že na ně bylo nutné reagovat v celé koncepci didaktiky základních oborů, ale nebývale se rozšířil i počet oborů a specializací, které generují značně odlišné požadavky na výběr anatomických (morfologických) poznatků, než reflektují dosud užívané a často již nedostupné texty. Obsahový, ale i didaktický pohyb v oboru vyžaduje patřičnou reakci nejen v přímé výuce, ale i v obsahu učebnic, které kodifikují pojmový aparát a tedy i vědomostní požadavky vyučovaného oboru.

S pojetím funkční anatomie souvisí i terminologické otázky - užívání mezinárodní (řecko - latinské) anatomické nomenklatury, a v biomedicínských oborech i použití českého názvosloví. V učebnici je používána verze nomenklatury zavedená čtvrtým vydáním Nomina anatomica (vyd. Excerpta Medica, Amsterdam – Oxford 1977, 1987). Autorovi jsou samozřejmě známé některé nomenklatorické problémy s latinskými novotvary (např. peroneus - peroneus, atd.) i další nedůslednosti oficiální nomenklatury. Proto se v několika případech přidržel vžité terminologie.

S českou anatomickou nomenklaturou se v učebnicích určených především pro nelékařské obory, jednotliví autoři vypořádávají různě. Anatomie člověka je věda o tvaru a stavbě lidského organismu. Anatomická nomenklatura je pouze prostředek komunikace mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky, a stále častěji i mezi zdravotníky a pracovníky kontaktních oborů.

Stavět dnes na národních, tj. českých anatomických názvech je nejen věcně nesprávné, ale i neekonomické. Latinu, která byla tisíciletí světovým vědeckým jazykem, vystřídala angličtina. Latinská anatomická nomenklatura má přímou projekci v anglické lékařské tj. i anatomické terminologii, což významně usnadňuje studium anglicky psaných textů, elektronických nosičů a internetu. Také se radikálně změnil přístup k výuce latiny na středních školách, a není problém získat základní jazykové znalosti nutné ke zvládnutí anatomického názvosloví.